Závěr roku je pro mnohé nedomyslitelně spojen s večírky a oslavami, a ty jsou spojeny s alkoholem. U nás je nulová tolerance alkoholu, a tak ti odpovědní za volant neusednou. Často ale musíme řídit ráno, když jsme večer předtím strávili ve společnosti přátel, a právě nějaké té skleničky. Po vypití většího množství alkoholu ovšem zůstáváme pod jeho vlivem i po několikahodinovém spánku. Obecně se tomuto stavu říká, že máme „zbytkový alkohol“. To ale není pravda.
„Zbytkový alkohol neexistuje! Je to stejný alkohol jako ten, který jsme právě dopili. Často po probdělé noci navíc jeho účinky znásobují únava a nedostatek kvalitního spánku, kdy tělo místo odpočinku zpracovává toxické látky, které jsme do sebe v průběhu večera vpravili,“ varuje Martin Farář, šéf BESIP.
Po „středním zatížení alkoholem“ trvá podle odborníků zhruba 2-3 dny, nežli se tělo zotaví. To je déle, než doba, za kterou alkohol z krve vymizí. Zkušební jízdy a pokusy na trenažérech v období kocoviny jasně prokázaly zhoršenou schopnost řídit. „Větší dávky alkoholu tlumí vylučování hormonu ADH. To vede k větším ztrátám tekutin a minerálních látek z těla. Alkohol narušuje hospodaření s cukry v játrech a krvi. Požití většího množství alkoholu spolu s kratším hladověním může vést k poklesu hladiny krevního cukru, a dokonce i ke stavům bezvědomí. Únava a nevyspání po nějaké oslavě samy o sobě zhoršují schopnost řídit. K tomu ještě přistupuje zátěž, kterou pro mozek, játra a další orgány alkohol představuje,“ popisuje Martin Farář. Předchozí požití alkoholu může také zhoršit řadu nemocí, které snižují schopnost řídit motorové vozidlo.
Mnozí se mylně domnívají, pokud neusednou za volant bezprostředně po požití alkoholu, že jim stačí několik hodin spánku k tomu, aby jejich tělo veškerý alkohol odstranilo. Neexistuje žádný skutečně ověřený recept na to, jak zvýšenou hranici alkoholu v krvi snížit rychleji než organismus zvládne sám o sobě. Alkohol, se po požití nápoje, který jej obsahuje, postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen, tělo jej považuje za cizorodou látku – drogu, a snaží se ho odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako např. rychlost s jakou alkohol přijímáme. Za hodinu se tělo může zbavit zhruba 0,10 – 0,15 promile. Není přitom důležité, zda člověk spí nebo sportuje. Ani černá káva nebo tučná jídla zde nemají potřebný účinek. A nějaká zázračná pilulka proti opilosti neexistuje. „Naopak, černá káva nebo cigarety odbourávání ještě zhoršují, protože organismus musí zpracovávat další toxické látky, Káva navíc dehydruje, a tělo pro odbourávání potřebuje dostatek tekutin,“ upozorňuje Martin Farář.
Obsah alkoholu v jednotlivých alkoholických nápojích:
půl litru 10°piva | 15,4g 100% alkoholu |
0,2 l vína | 15,8 – 25,2g 100% alkoholu |
0,05 l (půl deci) destilátu | 15,8g 100% alkoholu |
Dá se tedy říci, že půl litru piva, 2 dcl vína a 0,05 cl destilátu obsahují přibližně stejné množství alkoholu.
Alkohol se po požití nápoje, který jej obsahuje, postupně dostává z trávicího systému do krve. Protože není v organismu ve větším množství běžně přítomen, a lze jej tak pokládat za cizorodou látku – drogu –, snaží se jí tělo odbourat. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují rychlost, s jakou se alkohol z těla vyloučí. Vyloučení části alkoholu probíhá prostřednictvím dechu, potu a moči. Zbytek je zpracován v trávicím systému. Mezi hlavní faktory, které mají na mechanismus odbourávání alkoholu z těla vliv, patří výška, hmotnost a pohlaví, stejně jako např. rychlost s jakou alkohol přijímáme. Průměrná rychlost odbourávání alkoholu je přitom cca 0,15 ‰ za hodinu.
Alkohol na lidskou psychiku působí ve dvou rozdílných fázích. “Výsledky výzkumů jasně ukázaly, že již hodnota kolem 0,2 promile v krvi způsobuje prokazatelné zhoršení schopnosti řídit. Vzrůstá tendence riskovat, nepřiměřeně se zvyšuje sebedůvěra, zhoršuje se schopnost rozeznat pohybující se světla, a také se špatně odhadují vzdálenosti. I taková mírná opilost v kombinaci s únavou po probdělé noci bývá doslova vražedná,“ dodává Martin Farář. Lidé, u nichž je koncentrace alkoholu v krvi pod 0,55 ‰ se mohou cítit lépe, psychicky lehčeji, uvolněněji a své okolí mohou vnímat velmi pozitivně. „Přestože se člověk s uvedenou koncentrací alkoholu v krvi může cítit výrazně lépe než ve zcela střízlivém stavu, usednout za volant rozhodně nesmí. Pozitivní a zlehčené vnímání je způsobeno utlumením, narušením vnímání reality a zkreslením aktuální situace.“ V silničním provozu tento stav způsobí, že i jen lehce podnapilý člověk, vznikající rizikové situace sice vnímá, ale neuvědomuje si možná rizika a snadno je podhodnotí. Podhodnocení rizika pak znamená pozdější reakci a delší brzdnou dráhu. Překročení této koncentrace může ovšem nastat velmi rychle, pokud se v pití nekontrolujeme. Velmi důležitým aspektem, který je potřeba mít na paměti je, že hladina alkoholu v krvi stoupá ještě po určitou dobu od dopití poslední sklenice. Po překročení koncentrace 0,55 ‰ alkoholu v krvi začíná převažovat negativní efekt jeho účinku na lidský organismus – člověk se stává apatickým, snadno upadá do depresí a je celkově v útlumu.
Účinky alkoholu uvedené v tabulce potvrzují i četné zahraniční studie (např. Krueger, SRN). Alkohol za volantem zvyšuje nejenom agresivitu za volantem a přeceňování řidičských schopností, ale má i výrazný vliv na periferní vidění řidiče. „Zvýšená míra alkoholu v krvi řidiče způsobuje tzv. „tunelové vidění“. To znamená, že zorné pole řidiče se při zvyšující se hladině alkoholu v krvi snižuje, a řidič je schopný čím dál tím méně vnímat celý prostor před sebou. Ve srovnání se střízlivým řidičem, vnímá řidič s 0,8 ‰ alkoholu v krvi necelé dvě třetiny prostoru a řidič s 1,8 ‰ alkoholu v krvi již jen necelou třetinu.“ Jinak řečeno, i když opilý řidič pojede pomalu, jeho zorné pole je snížené, a to je zdrojem potenciálních konfliktů i závažných dopravních nehod.
ZDROJ: BESIP – 29. 12. 2016