Pátek, 10 května
Shadow

Syrově poetický ponor do devadesátek aneb Topolova Sestra v DISKU

Spread the love

V pátek 26. ledna 2024 uvede divadlo DISK premiéru připravované inscenace Sestra, adaptaci stejnojmenné románové prvotiny Jáchyma Topola. Půjde o čtvrtou a závěrečnou absolventskou inscenaci studentů 4. ročníku
herectví Katedry činoherního divadla DAMU. Titul vybrali a ve vlastní dramatizaci pro jeviště zpracovali režisér Kryštof Krejčí s dramaturgyní Danou Hlaváčovou. 


Jáchym Topol je patří mezi přední autory současné české literatury. Po revoluci zakládající člen týdeníku Respekt, reportér, držitel Státní ceny za literaturu a programový ředitel Knihovny Václava Havla. Jeho díla jsou plná emocí, a vyjadřují se k společenským a politickým tématům. Čím oslovil studenty DAMU, kteří devadesátá léta nezažili, a proč si vybrali zrovna toto dílo?


„Osobně si myslím, že devadesátky v jistém smyslu ještě neskončily. Mnohé z problémů,které dnes vidíme v politice, ekonomice, ale i kultuře, mají své příčiny právě zde – ne úplně zvládnutá transformace, opoziční smlouva a další. Věřím, že vliv devadesátek na současnost je nutné teď zkoumat. Proto je možná úkolem umění, aby se tenhle rozpor pokusilo překlenout,” zamýšlí se režisér Kryštof Krejčí.


„Topolova Sestra patří k prózám, které nabíjejí. Na nezaměnitelném jazyce plném neologismů, slangu a různých (pra)patvarů je výjimečné, že dokáže pojmout snad všechna z tzv. věčných témat – lásku, smrt, otázku viny, víry či bytí, a přitom úžeji zjevovat i ta dnešní.


Třeba ono porevoluční zmatení jazyků a doby přetrvávající až do současnosti,“ vysvětluje dramaturgyně Dana Hlaváčová výběr titulu. Hlaváčová a Krejčí studují závěrečný ročník magisterského oboru režie-dramaturgie na Katedře činoherního divadla pražské DAMU.


„Topol ve svých prózách často mísí syrovou realitu, sny a fantaskno. Vše se slévá v barvitě živočišný tok slov… O to těžší je nalézt pro tak silnou a osobitou lieraturu jevištní ekvivalent. Místy se ubíráme cestou dynamické zkratky, zcizení nebo filmového vyprávění. Místy‚scénické kejkle’ odpovídající románové předloze stále hledáme,“ uzavírá Hlaváčová.

V pátek 26. ledna 2024 uvede divadlo DISK premiéru připravované inscenace Sestra, adaptaci stejnojmenné románové prvotiny Jáchyma Topola. Půjde o čtvrtou a závěrečnou absolventskou inscenaci studentů 4. ročníku
herectví Katedry činoherního divadla DAMU. Titul vybrali a ve vlastní dramatizaci pro jeviště zpracovali režisér Kryštof Krejčí s dramaturgyní Danou Hlaváčovou. 


Jáchym Topol je patří mezi přední autory současné české literatury. Po revoluci zakládající člen týdeníku Respekt, reportér, držitel Státní ceny za literaturu a programový ředitel Knihovny Václava Havla. Jeho díla jsou plná emocí, a vyjadřují se k společenským a politickým tématům. Čím oslovil studenty DAMU, kteří devadesátá léta nezažili, a proč si vybrali zrovna toto dílo?


„Osobně si myslím, že devadesátky v jistém smyslu ještě neskončily. Mnohé z problémů, které dnes vidíme v politice, ekonomice, ale i kultuře, mají své příčiny právě zde – ne úplně zvládnutá transformace, opoziční smlouva a další. Věřím, že vliv devadesátek na současnost je nutné teď zkoumat. Proto je možná úkolem umění, aby se tenhle rozpor pokusilo překlenout,” zamýšlí se režisér Kryštof Krejčí.


„Topolova Sestra patří k prózám, které nabíjejí. Na nezaměnitelném jazyce plném neologismů, slangu a různých (pra)patvarů je výjimečné, že dokáže pojmout snad všechna z tzv. věčných témat – lásku, smrt, otázku viny, víry či bytí, a přitom úžeji zjevovat i ta dnešní.


Třeba ono porevoluční zmatení jazyků a doby přetrvávající až do současnosti,“ vysvětluje dramaturgyně Dana Hlaváčová výběr titulu. Hlaváčová a Krejčí studují závěrečný ročník magisterského oboru režie-dramaturgie na Katedře činoherního divadla pražské DAMU.


„Topol ve svých prózách často mísí syrovou realitu, sny a fantaskno. Vše se slévá v barvitě živočišný tok slov… O to těžší je nalézt pro tak silnou a osobitou lieraturu jevištní ekvivalent. Místy se ubíráme cestou dynamické zkratky, zcizení nebo filmového vyprávění. Místy‚scénické kejkle’ odpovídající románové předloze stále hledáme,“ uzavírá Hlaváčová.