Neděle, 14 července
Shadow

Oko: jeden z nejsložitějších a nejmenších orgánů. Na svůj vývoj potřebuje roky

Spread the love

Vývoj zraku trvá přibližně sedm let – až v sedmi letech vidí dítě stejně jako dospělý. Většina dětí se narodí modrooká, barva se ale u většiny během prvních měsíců života změní. Nejvzácnější barva duhovky oka je šedá. Nápadná změna barvy může signalizovat vážná onemocnění. Pro správnou funkci oka jsou nepostradatelné slzy, mrkání i okohybné svaly.


Oko je druhým nejsložitějším orgánem v lidském těle, první příčku zaujímá mozek, třetí pak srdce. Oční svaly jsou nejaktivnější v lidském těle. Průměr lidského oka zřídka přesáhne 24 milimetrů a váhu 28 gramů. Oční bulvy rostou jen minimálně. Mají od narození až do smrti takřka stejnou velikost. „Vývoj oka začíná už během čtvrtého týdne těhotenství. Zdravé miminko narodí s fungujícím, ale ne ještě plně vyvinutým zrakem. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. Kolem pátého měsíce věku je dítě schopné pozorovat předměty pouze očima, nemusí tedy pohybovat hlavou. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Až kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.


Vývojem prochází i barva očí. Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. „Barevnost duhovky se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Barevnost očí je ovlivněna geneticky, roli zde hraje dědičnost. Dnes už víme, že na vzniku barevnosti se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako rodiče. Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření,“ uvedl Pavel Stodůlka.


Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky. Výrazná změna barvy může signalizovat řadu závažných onemocnění, která s okem nemusejí vůbec souviset. Změna barvy oka u dospělého člověka může být varovným signálem onemocnění jak organismu, tak oka samotného – například zánět, nádor, zelený zákal, krvácení do oka, cizí tělísko v oku. Může však být i příznakem jiných onemocnění a syndromů. Pokud se patrně změní barva oka, je
vždy nutné oční vyšetření,“ varoval Pavel Stodůlka.


Na světě je nejvíce lidí s tmavou barvou očí. Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později. „Nejčastější barvou očí je hnědá – tu má asi tři čtvrtě celosvětové populace. S pěti až sedmi procenty následují lidé s modrýma očima, zelenookých je kolem dvou procent a nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí,“ popsal Pavel Stodůlka.


Určitý čas na svůj vývoj a posílení potřebují i okohybné svaly. Jak už název napovídá, zajišťují
pohyb oka. Díky nim se můžeme dívat do stran, dolů nebo vzhůru, aniž bychom otáčeli hlavu.
„Během prvních několika týdnů po narození se okohybné svaly postupně posilují a tím se zlepšuje
koordinace zraku. Právě z tohoto důvodu je vhodné stimulovat jejich funkci procvičováním
hybnosti například zavěšováním hraček nad dětskou postýlku. První týdny života může být
hybnost značně omezena a obtížněji vyšetřitelná. Až do zhruba šesti měsíců věku může dítě
šilhat. Teprve po tomto čase dochází k ustálení spolupráce obou očí a šilhání by se již nemělo
vyskytovat. Pokud šilhání trvá, může se jednat o signál, že okohybné svaly nepracují správně,“
upozornil Pavel Stodůlka.


Velmi důležité je pro zdraví očí obyčejné mrkání. Člověk ročně mrkne průměrně čtyřimilionkrát.
Ženy mrkají častěji než muži. „Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách.
Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy
produkují denně asi jeden mililitr slz. Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým
rozhraním oka, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin
nestability či snížené tvorby slzného filmu je řada. Například u žen jsou častými činiteli
hormonální změny. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mohou trpět příznaky suchosti
očí, a proto mrkají až o třetinu častěji než muži,“ popsal Pavel Stodůlka.


Pro správnou funkci oka jsou nezbytné slzy. Ty se tvoří v slzné žláze, která je uložena zevně pod
horním víčkem. Slzy odtékají z oka slznými kanálky v očních víčkách do nosu. Dále v oku existují
malé přídavné žlázky, které produkují slzy neustále a zajišťují potřebnou vlhkost povrchu oka,
odplavují nečistoty a chrání oko před infekcí. „Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka
nepostradatelné. Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a
pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat. Někteří lidé ale plakat nedovedou. Nedostatek slz
se vyskytuje například u lidí trpících autoimunitní nemocí zvanou Sjögrenův syndrom, který se
častěji vyskytuje u žen. Plakat paradoxně nemohou někteří pacienti s těžkou depresí, což je
způsobeno jejich psychickým stavem. Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke
zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka. Paradoxně v počátečních
stadiích některých onemocnění, kdy je slz méně nebo nejsou dostatečně kvalitní, může oko po
nějakou dobu kvůli podráždění slzet více,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.