Banzai! V japonštině to znamená pokřik Hurrrá nebo Yeehaw! A Banzai! je také název debutového alba nového hudebního projektu spoluhráčů z kapely Vilém Spilka Quartet pojmenovaného SAKOBI – neboli Radek Zapadlo hrající na SAxofon, Vilém Spilka na KOntrabas a Martin Kleibl na BIcí. Nahrávka Banzai! inspirovaná jazzem a world music
vychází 1. března u vydavatelství Bivak Records spjatém s festivalem JazzFestBrno. Trio SAKOBI album pokřtí 29. února v brněnské Staré pekárně a 1. března v pražském Jazz Docku.
„Debutová deska nese v duchu japonských reálií název Banzai!, tedy něco jako pokřik Hurá! Stylově je album více méně nezařaditelné, čerpá jak z tradic jazzu a dalších afroamerických stylů, tak z folklorní hudby nejen z Moravy,” vysvětluje Vilém Spilka, který zde svůj hlavní nástroj kytaru vyměnil za kontrabas. Na albu s deseti skladbami se podíleli všichni členové nejen hráčsky, ale i skladatelsky. „Radek Zapadlo přispěl melancholickou dumkou Cesta za
modrým sluncem, píseň Na cestě Martina Kleibla je naopak typický povznášející latin jazz,”dodává Spilka, který složil zbytek repertoáru. Jeho skladby prozrazují nejrůznější hudební i nehudební inspirace – od rodného Brna po Japonsko, na které odkazuje i kryptogram v názvu kapely.
SAKOBI je unikátní projekt nejen svým repertoárem, trio v sestavě saxofon – kontrabas – bicí je na české scéně poměrně ojedinělým konceptem. „Poskytuje prostor k intenzivní hudební komunikaci i svobodnému vyjádření jednotlivých členů. A protože spolu dlouhodobě působíme i v jiných sestavách, jsme na sebe úzce hudebně napojeni,” vysvětluje Spilka.
Radek Zapadlo se na české jazzové scéně s úspěchem pohybuje už dva tucty let, v současnosti nejvíce po boku Mateje Benka, Ondřeje Rumla, hraje také v Cotatcha Orchestra, vlastní formaci Four in Blue i zmiňovaném Vilém Spilka Quartet. Martin Kleibl po osmiletém působení ve Filharmonii Brno osciluje v žánrové výseči od klasiky po pop, hraje v OK Percussion duo s marimbistou evropské třídy Martinem Opršálem, doprovází zpěváka Petra Bendeho a je motorem kapely Vilém Spilka Quartet. Vilém Spilka pro účely projektu SAKOBI vyměnil svůj hlavní nástroj kytaru za kontrabas, jemuž se začal věnovat v období pandemie covidu.
Tři otázky pro Viléma Spilku:
Proč jste se rozhodli vytvořit trio SAKOBI?
Hlavním popudem byla moje potřeba otrkat se s kontrabasem na veřejnosti, dostat se rychle „do hudby” s novým nástrojem. Vybral jsem si k tomu spoluhráče, které dobře znám, mám s nimi kamarádský vztah – věděl jsem, že budou hlavně ze startu tolerantní a dají mi čas, abych se k nim postupně úrovní hraní přiblížil. I proto jsme začali s repertoárem složeným z jazzových standardů, věcí, které máme obehrány a můžeme se v nich pohybovat poměrně
svobodně. Standardy ostatně hrajeme dodnes, nacházíme v jejich interpretaci i občasné dekonstrukci hodně zábavy. Navíc mně jako basovému novici umožňují zachovat si tzv. beginner’s mind a dětskou radost z hudby, která potřebuje po třiceti letech hraní oprášit. Japonská inspirace je ještě jiná než díky názvu? Nebo to má jiný hlubší smysl?
Prvotní inspirace je skutečně název kapely, ale k japonsku určité vazby máme – bubeník Martin Kleibl, který název vymyslel, byl opakovaně v Japonsku s Filharmonií Brno a zemi si velmi oblíbil. Radek Zapadlo míval rád japonskou whisky. Já chodím už roky pravidelně do japonské restaurace Ebisu na obědy, seznámil jsem se s její duší, kuchařkou a jazzovou fanynkou Yuhi Che, která je z Osaky a je průkopnicí fusion korejské a japonské kuchyně. Naše
hudba je podobnou fúzí – především amerických a moravských elementů, ale ani Japonsko nechybí.
Jak bys album a hudbu na něm charakterizoval?
Zásadní charakteristika alba je nekomplikovanost. Nechtěli jsme samoúčelně zesložiťovat naše poměrně jednoduché hudební hříčky. Respektive pokud někdo náhodou přišel s nápadem něco zkomplikovat, zbylí dva ho přehlasovali. Výsledkem je kolekce stylově vcelku