Čtvrtek, 22 února
Shadow

Nakolik jsme schopni poskytnout účinnou pomoc zraněným?

Spread the love

Průzkum provedený mezi řidiči v České republice a Evropské unii napověděl

Jen 18 % evropských řidičů si opravdu poradí

Každý devátý neví, kam zavolat pro pomoc

Třetina evropských řidičů se nikdy nesetkala s výukou první pomoci

Třetina českých řidičů si není jista, zda by uměli pomoci, desetina přiznává, že si neporadí

Jen každý devátý nový řidič by byl schopen účinně pomoci člověku v nouzi

Letos ujeli viníci od každé páté nehody

V roce 2012 proběhl ve 14 státech Evropské unie průzkum, nakolik jsou řidiči schopní poskytnout první pomoc. Výsledky nejsou nijak povzbudivé:

• Motoristé výrazně přeceňují své schopnosti podat první pomoc. Zatímco téměř dvě třetiny z nich věří, že jsou schopni účinně pomoci, jen 18 % z nich si skutečně poradí.

• Necelá polovina řidičů si je vědoma, že místo dopravní nehody je třeba řádně označit a zabezpečit, aby bylo pro přijíždějící vozidla včas a dostatečně viditelné. Jen třetina z nich při zásahu pamatuje na své bezpečí.

• 11 % řidičů není schopno uvést číslo, na které by měla být oznámena dopravní nehoda se zraněním.

• 71 % respondentů neví, jak správně zhodnotit stav zraněných.

• Více než 80 % motoristů si neporadí s kardiopulmonální resuscitací.

• Jen zhruba třetina dotazovaných by byla schopna správně uložit zraněné do stabilizované polohy a pamatovat na průchodnost dýchacích cest.

• Téměř třetina řidičů prohlásila, že se nikdy nesetkali s výukou první pomoci, jen třetina uvedla, že absolutorium kurzu první pomoci bylo podmínkou pro získání řidičského oprávnění.

Jak si vedli čeští řidiči

Pokud se jedná o české řidiče, třetina z nich si nebyla jista, zda by uměli podat první pomoc; desetina motoristů přiznala, že určitě ne. Při podávání první pomoci na místě nehody by jen 17 % respondentů pamatovalo na zajištění vlastní bezpečnosti. Češi byli nejzdatnější v provádění všech nezbytných úkonů souvisejících s kardiopulmonální resuscitací – poradilo si 39 % z nich. Tři čtvrtiny respondentů by prováděly příslušné úkony až do příjezdu odborné pomoci.

Pilotní výzkum v jihomoravských autoškolách provedený Centrem dopravního výzkumu Brno ukazuje, že ve většině případů je kurz první pomoci spíše formální, s malým důrazem na praktickou přípravu. Většina nových řidičů (71 %), kteří krátce před průzkumem absolvovali čtyřhodinovou praktickou přípravu zaměřenou na poskytování první pomoci, byla s úrovní kurzu spokojena. Ovšem jen 57 % se cítilo kompetentní účinně pomoci v praxi. Znalostní test však odhalil, že ve skutečnosti jen každý devátý nový řidič měl alespoň základní potřebné znalosti.

Proč se lidé zdráhají poskytnout první pomoc

Klíčovou roli sehrávají emoce a pocit nedostatečných schopností pomoci. Lidé mají psychické zábrany manipulovat s postiženými. Rovněž tak se bojí, že se stanou součástí policejního vyšetřování nehody. Svou roli sehrává také strach z možného nakažení či obavy z případného postihu, pokud bude jejich konání vyhodnoceno jako neúčinné či dokonce škodlivé. I pouhé přivolání odborné pomoci a zabezpečení místa nehody může rozhodnout o záchraně lidského života. „Přitom v loňském roce od každé šesté nehody jejich viníci ujeli, při nich bylo usmrceno 10 a zraněno 784 osob. Za letošních prvních deset měsíců je situace ještě horší, od nehod ujela pětina viníků, při nich zemřelo již 10 osob a zraněno bylo 640 lidí,“ konstatuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Schopnost pomoci využijeme nejen na silnici…

Zatímco bylo v roce 2014 při dopravních nehodách v ČR zraněno 26 417 lidí, pracovní či jiné úrazy měly na svědomí celkem 168 469 případů ohlášené dočasné pracovní neschopnosti. Je zřejmé, že poskytování nezbytné pomoci postiženým je aktuální především na pracovištích a v domácnostech.

V České republice je bezmála 6,7 milionu řidičů motorových vozidel. Jejich efektivní příprava podávat první pomoc tak může být zárukou pro případ, že pokud se někdo dostane do stavu ohrožení života, bude nablízku někdo, kdo bude schopen pomoci. V případě potřeby ovšem musí pomáhající konat intuitivně a automaticky, bez dlouhého přemýšlení. Laická první pomoc by proto měla být v autoškolách vyučována maximálně názorně, prakticky. Žáci by měli být vedeni k osvojení si následujících klíčových dovedností:

• zabezpečení místa dopravní nehody;

• schopnost přivolat odbornou pomoc, komunikace s dispečinkem záchranné služby;

• správná manipulace se zraněnými, jejich případné vyproštění z automobilu;

• identifikace osob ohrožených na životě, účinné zabezpečení dýchacích cest, ošetření život ohrožujícího krvácení, kardiopulmonální resuscitace;

• psychologická pomoc postiženým do příjezdu odborné pomoci.

Nastal čas zamyslet se nad efektivitou zdravotní přípravy žáků autoškol

Aktuálně si absolventi kurzů stěžují na přehlcení složitou a obsáhlou teorií, bohužel však nejsou schopni intuitivně jednat v případě, že musí pomoci člověku s akutními zdravotními problémy. „Je třeba zdůraznit, že maximálně praktická příprava budoucích řidičů musí mít oporu ve způsobu přezkušování jejich kompetencí první pomoc skutečně poskytnout. Jedna teoretická otázka v závěrečném testu určitě nepostačí. Navíc zahraniční průzkumy naznačují, že kvalitní příprava obyvatelstva v oblasti podávání první pomoci je vysoce efektivní celospolečenskou investicí,“ dodává Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

ZDROJ: Tým silniční bezpečnosti