Zimní období klade na řidiče zvýšené nároky. Sníh, led, námraza, to jsou faktory, s nimiž prostě musíme počítat. Co je nejzrádnější, jsou změny povrchů. Zatímco při jízdě mimo obec se s nimi nesetkáváme tak často, při jízdě ve městě se nám povrch pod koly auta může změnit během několika desítek metrů i několikrát…
Ve městě se setkáváme s nejrůznějšími povrchy. V zásadě je můžeme rozdělit na asfalt a dlažbu. „Rozdíl v adhezi, zvláště za mokra je značný v neprospěch dlažby. Sami to znáte, jak dokáže mokrá nebo dokonce zasněžená dlažba klouzat, když po ní pouze jdeme. Čím vyšší rychlost, tím větší pravděpodobnost, že uklouzneme, a to samozřejmě u auta platí několikanásobně,“ varuje Martin Farář, šéf BESIP. Sníh, led a námraza snižují míru adheze, tedy ovlivňují, lidově řečeno, nakolik „to klouže“. Ve městech pak řidiči, zvláště v neznámém prostředí, musí počítat se záludnostmi v podobě nečekaných změn adheze. „Zrádná jsou tramvajové koleje, na nich dostaneme smyk podstatně dříve a v podstatně nižší rychlosti než na mokrém asfaltu. Důležité je sledovat vodorovné dopravní značení. Na mokré saduritové barvě to klouže jako na ledu. Lidé to mohou znát ze závodů formule 1, kdy se v dešti piloti vyhýbají najetí na natřené barevné obrubníky.“
Řidiči tedy musí počítat s tím, že na zastavení vozidla potřebují daleko delší brzdnou dráhu. Musí tedy jezdit ještě předvídavěji, ještě více sledovat, po čem jedou, a snížit rychlost. „S tím, že řidič nemůže na mokré nebo zasněžené vozovce zastavit stejně jako v létě na suchu, musí počítat i chodci. Řada lidí si neumí představit nebo neuvědomuje, o kolik se za takových podmínek prodlužuje brzdná dráha, a vstupují na přechod, aniž se přesvědčí, že řidič vůbec dokáže bezpečně zastavit,“ upozorňuje chodce na možnosti řidičů Martin Farář.
Se zimními podmínkami souvisí i bezpečná vzdálenost. Zatímco za běžných okolností se doporučuje odstup od vozidla před námi v délce 2 sekund, v zimě je to alespoň dvakrát tolik – tedy 4 sekundy! Brzdná dráha se na sněhu prodlužuje přibližně 5x a na ledu až 10x. Znamená to, že tam, kdy jindy zastavíme na 20 metrech, jich v zimě můžeme klidně potřebovat 100!!!
VIDEO BESIP:
V hlavní roli pneumatiky
Rozhodující pro bezpečnou jízdu v zimě je bez diskuse stav našich pneumatik. Musíme počítat s jejich opotřebením, tedy výškou dezénu, stářím, z pohledu kvality směsi, a v neposlední řadě hraje roli správný tlak. Základem jsou v zimním období, a obecně při teplotách pod 7°C, kvalitní zimní pneumatiky.
Dezén – zimní pneumatiky mají zcela jiný dezén, který zvyšuje jejich záběrové vlastnosti a zajišťuje lepší odvod vody a sněhové břečky. Jeho výška je ze zákona minimálně 4 mm. Z hlediska bezpečnosti je to minimální výška dezénu. Čím novější pneumatika s vyšším dezénem, tím lepší záběrové vlastnosti a větší kontrola nad vozem.
Stáří – doporučení výrobců pneumatik zní, že pneumatika by neměla být starší 4 let, v praxi při správném skladování do 6 let, od data její výroby. Čím dražší a kvalitnější pneumatika, tím méně je náchylná ke stárnutí. Zásadní je ovšem způsob skladování!!! Výrobci prémiových značek garantují kvalitu svých pneumatik při správném skladování až do 10 let. Na zhoršování kvality pneumatiky mají vliv především UV záření, jejich ohřívání na slunci v průběhu roku, oxidace a vlhkost (v případě nevhodného venkovního skladování voda). To vše způsobuje tvrdnutí a křehnutí, jinak pružné gumy. Zimní pneumatiky mají také kvůli potřebě vyšší adheze měkčí směs. Ta ovšem stárnutím tvrdne, adheze se snižuje, což znamená prodlužování brzdné dráhy a vyšší riziko smyku při stejné rychlosti. Jakmile se na pneumatice začnou objevovat praskliny nebo dokonce vypoukliny na vzorku nebo na bočnici, je potřeba pneumatiku vyměnit, protože hrozí její destrukce, což při jízdě hrozí zbytečnou, leckdy vážnou, nehodou.
Tlak – až 8 řidičů z 10 má podle průzkumů podhuštěné pneumatiky. V zimě se navíc pneumatiky ohřívají, což tlak zvyšuje, podstatně pomaleji. Moderní pneumatiky svojí konstrukcí zaručují maximální styčnou plochu s podkladem právě při dodržení správného tlaku (viz. obrázek ). Měli bychom mít na paměti, že na silnici nás drží 4 plochy velikosti lidské dlaně.