Pátek, 14 června
Shadow

Jak firmy křísí zájem o technické obory? Studentů je v Česku nejméně za 20 let

Spread the love

Počty studentů technických oborů jsou v Česku na historickém minimu. V roce 2001 tvořili čtvrtinu všech vysokoškoláků, nyní je to jen 12 procent. Zvýšit zájem mladé generace o technické profese se snaží samy firmy už na středních školách – partnerstvím se školami, nabídkami stáží nebo iniciací
vlastních rozvojových programů pro teenagery.

Jedním z takových programů je Samsung Solve for Tomorrow. Do jeho letošního 3. ročníku se
přihlásilo 181 středoškoláků. Využili možnosti zrealizovat svůj nápad na téma „smart future“ – jak
pomocí technologií zlepšit život kolem nás. Účastníky čekají týdny práce na vlastním projektu.
V jarním finále představí desítka nejlepších své projekty odborné porotě. „Studenti na začátku
programu definují reálné problémy, které je ve společnosti tíží. A hledají jejich řešení pomocí
STEM přístupu propojujícího příbuzné oblasti přírodních věd (Science), technologií (Technology),
inženýrství (Engineering) a matematiky (Mathematic). Během osmi měsíců v programu se
detailně seznámí s metodikou Design Thinking, která by při správném užití měla vždy vést
k naplnění potřeb velkých skupin lidí, zjistí jádro problému a zkusí vymyslet vhodné zlepšení
situace v podobě inovativního produktu, služby či aplikace,“ přiblížila Zuzana Mravík Zelenická,
CSR manažerka společnosti Samsung.
Nedostatek pracovníků v tzv. oblasti STEM trápí celou Evropu a Česko obzvlášť. Počet studentů
technických oborů na vysokých školách se propadl z 51,5 tisíce v roce 2001 na nynějších 37 tisíc,
což je nejméně v historii, a dál klesá. Posluchačů přírodních věd sice díky zahraničním studentům
přibývá (nyní 23 tisíc), ovšem stále jde o podprůměr evropských zemí. Lehce nadprůměrných
výsledků v rámci EU dosahuje Česko v počtu studentů ICT oborů, kterých je 23,5 tisíce a tvoří
7,7procentní podíl mezi všemi vysokoškoláky. „Zájem o tyto obory se tvoří už na primárním a
sekundárním stupni vzdělávání, ovšem bez dostatečných investic do vybavení škol a rozsáhlejší
praktické výuky to nepůjde. Žáci mají ve školách jednotlivé předměty, ale nepředstaví si pod nimi
konkrétní profesi nebo možnosti uplatnění, které jim obor v celé své šíři nabízí. Těžko pak hledají
smysl a chuť k učení. Není výjimkou, že v mimoškolních programech zaměřených na praxi děti
dosahují lepších výsledků než v tradiční školní výuce, kde převládá teorie,“ poukázal Martin Smrž,
ředitel neziskové organizace JA Czech, která se věnuje vzdělávání dětí na českých školách.
Rozvoj průmyslu a moderní výroby každé země je závislý na kvalitním školství. Česko ale
dlouhodobě na vzdělávání vydává téměř nejméně ze svého rozpočtu v porovnání s ostatními
evropskými státy. Ucelený systém většího praktického výcviku studentů ve firmách zatím
neexistuje, a tak proaktivní podniky vymýšlejí vlastní cesty, jak studenty k technickým profesím
nalákat. „Každý rok se snažíme na základě předchozích zkušeností program Solve for Tomorrow
vylepšovat a dělat atraktivnější. Velice dobrou zpětnou vazbu jsme měli na mentoring a také na
návštěvu u nás v kancelářích, kde se studentům věnovali top manažeři Samsungu. Děláme to
speciálně pro studenty zapojené do našich programů, jako přidanou hodnotu, aby měli možnost
nahlédnout do chodu společnosti, která je součástí globální korporace, poznat, jaké různé pozice
firma nabízí, ale i jaká zde panuje nálada a firemní kultura. Toto bychom rádi zachovali i pro
letošní třetí ročník programu,“ potvrdila Zuzana Mravík Zelenická.

Participace firem na praktické výuce škol je v Česku zatím v počátcích. Podle statistiky Eurostatu
se v tuzemsku do odborného vzdělávání studentů a učňů zapojuje 24,9 procenta firem. Například
v Německu se podílí na praktické výuce mladých lidí až 63 procent podniků, v Rakousku 44,5
procenta a u dalšího souseda na Slovensku 32,8 procenta firem.
Nejčastější formou partnerství firem a škol je nabídka stáží. Mladí lidé v nich získají první pracovní
zkušenosti a představy o budoucí profesi. Přibývá ale také specialistů z praxe, kteří chodí do škol
přednášet, asistují učitelům specializovaných předmětů a mentorují studenty v jejich vlastních
projektech. „Mnohdy jsou to právě lidé z firem, kdo spojuje školy se světem práce, ukazují
učitelům i studentům trendy na trhu, moderní postupy a technologie, na které je třeba se
připravit. Zatímco učitel předává studentům teorii, lidé z podniků jim realitu práce odhalují skrze
přednášky, workshopy a individuální podporu. Ve velkých nadnárodních firmách je mentoring
mladých lidí už dávno považován za funkční nástroj rozvoje jednotlivce i celého podniku a patří
k jedné z cest odpovědného chování firmy. Rychle se ale přidávají i menší regionální firmy, které
v mentoringu mladých lidí rozeznaly potenciál prezentovat se v místě, kde působí,“ popsal Martin
Smrž.
Hlavním motivátorem dětí ve vzdělávání však stále zůstává pedagog, a to i v případě
mimoškolních projektů. „Většina dosavadních absolventů programu Solve for Tomorrow získala
prvotní podnět a především sebevědomí k účasti od svého učitele. Studentské týmy i jednotlivci
se sice zpravidla do programu přihlašují sami, je ale běžné, že se pak s učitelem o svém projektu
radí a konzultují své nápady. Tematické webináře o AI, metodě Design Thinking nebo o
kryptoměnách, které jsme zorganizovali před startem letošního ročníku, využili někteří učitelé
v rámci výuky celých tříd. Dohromady je zhlédlo přes 1100 studentů a z ohlasů víme, že přínosné
byly i pro samotné pedagogy,“ dodala Zuzana Mravík Zelenická.