„Zubři v Praze“ – díky projektu Zoo Praha se v Dolních Počernicích nově zabydlují největší suchozemští savci Evropy. Do stáda tří samic zubra evropského brzy přibude i býk, který je už nyní na cestě z Finska. Společně pak pomohou nejen rozšířit chov druhu, který v minulosti málem vyhynul, ale i revitalizovat místní lesostep, a navrátit tak krajině její přirozený ráz. Na projektu spolupracuje Zoo Praha s Magistrátem hl. m. Prahy, městskou částí Dolní Počernice a Akademií věd ČR.
Oskar, Grebelle, Onelina a Omega – tito zubři mají nově za úkol revitalizovat lesostep v Dolních Počernicích. „Podobně jako jsme před pár lety introdukovali
koně Převalského na Dívčí hrady, rozšíří teď Zoo Praha díky více než desetihektarovému výběhu v Dolních Počernicích své chovné prostory pro zubry.
Návrat velkých kopytníků do krajiny pomůže mnoha dalším živočichům. Zubři zde totiž svou přirozenou pastvou a okusem pomohou s obnovou funkčního
biotopu,“ vysvětluje kurátorka kopytníků Zoo Praha Barbora Dobiášová. Stádo povede tříletý chovný samec Oskar, původem ze Zoo Helsinky. Rovněž
ze zahraničí, konkrétně z belgického Reserve d’Animaux Sauvage v Han-sur-Lesse, dorazila tříletá samice Grebelle. Pouze vnitrostátní převoz pak absolvovaly dvě
dvouleté samice, které se ve výběhu zabydlely kvůli lepší adaptaci stáda už v září, a to Onelina původem ze Zoo Plzeň a Omega narozená v Zoo Olomouc.
„Projekt chovu zubrů v Dolních Počernicích je komplexní iniciativou, ze které budou těžit všechny strany. Rozšíří se prostory pro chov pražské zoo, místní
krajina se začne uzdravovat a v neposlední řadě se nový výběh díky dvěma vyhlídkám stane atraktivním výletním cílem – a to nejen pro Pražany – podobně
jako výběh koní Převalského na Dívčích hradech,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a klimatickou změnu Jana Komrsková.
Revitalizované území zároveň poslouží jako ekovýchovné centrum pro základní i střední školy, jejichž žáci zde budou moci sledovat vztah mezi velkými kopytníky
a krajinou. Díky zubrům by měl být její charakter časem mozaikovitý s větším podílem otevřené krajiny. Část z cenných stromových výsadeb je pro tuto chvíli
chráněna oplocením tak, aby mozaiku mohly v budoucnu doplňovat skupiny vzrostlých stromů.
Tato podoba krajiny bude svou pestrostí vhodná i jako hnízdiště pro ptactvo. Vlivem intenzivního spásání by měl také stoupnout podíl tzv. nektarodárných
květin, které jsou klíčové pro výskyt motýlů. Díky trusu očekávají odborníci i výskyt koprofágního hmyzu a sezónní tůň přiláká zase bezobratlé i obratlovce
vázané na vodu. Díky spolupráci s Akademií věd ČR bude vývoj biotopu pravidelně monitorován.
Zubr evropský, kdysi běžně rozšířený druh, vymizel z české přírody v 18. století. Postupně však začal kvůli kácení lesů a lovu ubývat v celé Evropě, až zůstal jen
v Bělověžském pralese v Polsku a na Kavkaze. I tam byl ale v první třetině 20. století vyhuben. Nebýt úsilí zoologických zahrad, soukromých chovatelů a
ochranářských a reintrodukčních projektů, v minulosti by býval vyhynul. V lidské péči bylo na začátku snah o záchranu zubra padesát čtyři jedinců, do
chovu se jich však zapojilo pouze dvanáct. Dnes jich ve volnosti i v zoo celého světa žijí tisíce. Za tímto úspěchem stojí především úsilí polských chovatelů. Ti vedou
mezinárodní plemennou knihu, která byla v roce 1932 publikována jako vůbec první plemenná kniha vedená pro volně žijící druh zvířete.
V Zoo Praha byli mezi válkami k vidění kříženci evropského zubra a amerického bizona původem ze soukromého chovu. Čistokrevné zubry pak zoo chová od roku 1948 První mládě tu přišlo na svět v roce 1957, přičemž dodnes jich bylo odchováno 104. Pražská zoo také podporuje reintrodukci zubrů, tedy jejich návrat do původních lokalit. Jedinci z chovu Zoo Praha v minulosti posílili kavkazské i polské populace.