Čtvrtek, 5 prosince
Shadow

Tvůrci oceňovaného dramatu Já, Olga Hepnarová představují první záběry z nového filmu Nikdo mě nemá rád, světovou premiéru bude mít v Tallinu

Spread the love

Svým autorským debutem Já, Olga Hepnarová zaujali Tomáš Weinreb a Petr Kazda renomované porotce stovek zahraničních festivalů včetně Berlinale, kde
mělo drama před osmi lety světovou premiéru. Teď představují první záběry ze svého druhého celovečerního snímku Nikdo mě nemá rád. Ten, stejně jako
jejich filmové zpracování příběhu poslední popravené ženy v ČSSR, akcentuje vysoce aktuální téma neschopnosti splňovat představy okolí a společenský
tlak, odcizení i vlastní pochybnosti, které s sebou jinakost přináší. Film bude poprvé uveden na 28. ročníku jednoho z největších filmových festivalů v
severní Evropě Tallinn Black Nights Film Festival, který se koná od 8. do 24. listopadu v Estonsku. Do českých kin vstoupí 16. ledna 2025.

Film Nikdo mě nemá rád je o zničující síle předsudků a netoleranci i odvaze tomu čelit. Sára pracuje jako asistentka na velitelství armády v Praze. Je to atraktivní žena
obklopená mladými muži, přesto bez partnera, což jí její autoritářská matka nezapomíná připomínat. Když potká galantního a půvabného Martina, konečně
prožívá lásku, o které zatím jen snila. Postupně se začínají sbližovat, ale když chce Sára posunout jejich vztah na hlubší a fyzickou úroveň, Martin ho nečekaně
utne. Sára odmítá přijmout jeho neochotu svěřit se jí a chce vědět, co mu brání být s ní. Přitom zjistí, že má Martin tajemství. Slíbí, že ho nikomu neprozradí, ale přesto
tak v dobré víře učiní. A pak poznává, jak se společnost vypořádává s těmi, kdo nezapadají do patřičných škatulek.


„Jinakost je spojena i s dalšími tématy, jako je například svoboda, možnost být a žít po svém. Je to otázka tolerance v rozmanitosti dnešní společnosti. Ze svého okolí i z médií vnímám, že někteří lidé si nevědí rady s vlastním životem, jsou třeba nešťastní nebo se necítí dobře, svůj život si představovali jinak, jsou zklamaní ze světa
obecně. Zároveň ale naprosto přesně vědí, jak se mají chovat, oblékat, vypadat i žít a co si mají myslet ti druzí. A tento v jejich očích jediný správný způsob života by
nejraději vyžadovali po všech bez rozdílu,“ vysvětluje režisér a scenárista Petr Kazda a Tomáš Weinreb ho doplňuje s tím, že pro oba tvůrce je podstatné na jinakost
poukazovat, nikoli vyostřovat kulturní války, které se o ni vedou a jejichž vyhrocenost se stala kontraproduktivní. „Odsouzení za věci, které není možné změnit, je
odsouzeníhodné. Velká část společnosti se veze na vlně nenávisti a ze strachu z nepoznaného ubližuje. Za uplynulé roky jsme svědky bojů, bohužel nejen
společenských, které vedly k polarizaci společnosti. Tohle rozdělení nás dovedlo do stavu, kdy se začínají popírat demokratické principy našeho fungovaní,“ komentuje
současnou situaci producentka ze slovenské strany Michaela Jeleneková.


Existenciální romance vznikla v česko-slovensko-francouzské koprodukci a se zahraničním obsazením. Ústřední pár si zahráli slovenská herečka Rebeka Poláková
a litevský herec Mantas Zemleckas, v roli matky hlavní hrdinky se představí Barbora Bobulová, která svou hereckou kariéru odstartovala rolí princezny v pohádce
Nesmrtelná teta a následně se proslavila v Itálii, kde od roku 1995 žije. „Stejně jako Já, Olga Hepnarová je i Nikdo mě nemá rád výrazný původní film se silnou výpovědí, který vznikl bez kompromisů a podle autorské vize. Je odvážný, osobní a v některých momentech možná až provokativní,“ říká producent filmu Vojtěch Frič. „Rebeka a Mantas v hlavních rolích jsou perfektní a už na kamerových zkouškách bylo jasné, že je mezi nimi ta správná chemie, což pro nás bylo zásadní. Chtěl bych ale upozornit i na Barboru Bobulovou, která roli v česko-slovenském filmu přijala po dlouhé době a která má za sebou skvělou kariéru v Itálii. Točila mimo jiné s Marco Bellochiem nebo Nanni Morettim a pravidelně uvádí své filmy na festivalech v Cannes nebo Benátkách,“ dodává Frič. V dalších rolí uvidí diváci Miroslava Hanuše, Hanu Vagnerovou, Taťjanu Medveckou nebo Martina Fingera.


Film vznikl na klasický 16 mm filmový materiál, což bylo mimořádně pracné, protože nasnímané scény se vyvolávaly v laboratoři londýnského Kodaku. Výsledkem je
charakteristická měkkost obrazu a větší dynamika v barvách a jasech, které působivost příběhu ještě umocňují. Autorem filmového plakátu se stal i tentokrát
Lukáš Veverka, který za plakát k dramatu Já, Olga Hepnarová získal Českého lva. Producentem je BlackBalance, love.FRAME, Arytmia a Arizona Production. Film
vznikl v koprodukci Česká televize a za podpory Českého fondu kinematografie a Audiovizuálnyho fondu. Zvláštní poděkování tvůrců patří plukovníkovi Radku Šíbovi,
celému Posádkovému velitelství Praha a všem armádním poradcům, kteří poskytli cenné rady. Do českých kin snímek uvede 16. ledna 2025 Bontonfilm.

https://www.youtube.com/watch?v=E5b_x5Mjd04&list=PLMjX- mAaDj_nr1bGIs0hvL2XGsAzMHi3n&index=1