Botanická zahrada hl. m. Prahy rozšiřuje svůj unikátní projekt Kořeny osobností a Stezku osobností. Mezi stromy významných osobností z řad vědců, státníků, myslitelů, umělců, sportovců, ale též válečných veteránů nově přibyl i národní strom Slovenské republiky – lípa srdčitá. Ta je již 122. stromem v projektu Kořeny osobností. Za
Slovensko se sázení ujala prezidentka Zuzana Čaputová během své poslední státní návštěvy České republiky. Lípa srdčitá (Tilia cordata) je národním stromem slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Povědomí o jejím kulturním, mytologickém, ale i praktickém významu je ve střední Evropě bez nadsázky silně zakořeněno. Je tak stromem Slováků i Čechů. Slavnostní vysazení národního stromu Slovenské republiky v botanické zahradě v Troji proběhlo 12. června.
Samostatná Slovenská republika vznikla 1. ledna 1993, kdy se Československo rozdělilo na dva státy. Ke zformování moderní slovenské státnosti došlo v průběhu 19. století během slovenského národního obrození. Jeho nejvýznamnějšími osobnostmi byli Ján Kollár, Pavel Josef Šafařík a Ľudovít Štúr. V té době bylo Slovensko,
stejně jako Česko, součástí Rakousko-uherské monarchie. V roce 1918 vzniklo po rozpadu Rakouska-Uherska samostatné Československo. Prvním československým prezidentem byl Tomáš Garrigue Masaryk. Prvním prezidentem samostatné Slovenské republiky se v roce 1993 stal Michal Kováč. Slovensko je parlamentní
republikou, od roku 2004 je členem OSN, NATO a také EU. Hlavním městem je Bratislava.
Zuzana Čaputová (* 1973) je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a od června 2019 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší osoba v nejvyšší ústavní funkci země. Zuzana Čaputová byla oceněna Řádem Ľudovíta Štúra I. třídy, Křížem Milana Rastislava Štefánika I. třídy, Řádem Andreje Hlinky I. třídy, Pribinovým křížem I. třídy a před nástupem do funkce získala i Goldman Environmental Prize. Své působení ve funkci prezidentky ukončí 15. června 2024. Jejím nástupcem bude politik a bývalý předseda vlády SR Peter Pellegrini.
„Projekt Kořeny osobností dosáhl v roce 2024 nové úrovně. Kromě významných osobností budou v naší zahradě vysázeny i významné národní stromy. Asi nešlo začít jiným stromem, než je strom Slovanů, a to je lípa. Velmi mě těší, že vysazení národního stromu Slovenské republiky se ujala paní prezidentka Zuzana Čaputová. Je pro nás velká čest přivítat ji v naší zahradě během její poslední státní návštěvy,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.
„Je mi cťou, že môžem byť jednou z tých, ktorí v tejto krásnej botanickej záhrade zasadili strom. Lipa je nielen symbol Slovenska, ale aj krásny a dlhoveký strom. Želám si, aby tu hlboko zakorenila. Rovnako hlboko ako česko-slovenské vztahy,“ dodává Zuzana Čaputová, prezidentka Slovenské republiky.
Slovenský národní strom – lípa srdčitá
Lípu srdčitou netřeba představovat. Je to národní strom slovanských národů od Všeslovanského sjezdu v Praze v roce 1848. Povědomí o jejím kulturním, mytologickém, ale i praktickém významu je ve střední Evropě bez nadsázky silně zakořeněno. Je tak stromem Slováků i Čechů. Areál výskytu je však v celé Eurasii. V Česku roste od nížin až do hor, kde se drží spíše v nižších nadmořských výškách. Její původní lokality je těžké dohledat, protože byla odedávna šířena lidmi. Proto staré exempláře vídáme v kulturní krajině v blízkosti poutních
míst. „Lípa je druhem, který je často vyhlašován za památný strom. Může se dožít i více než 500 let,“ doplňuje kurátor Tomáš Vencálek. Má raději vlhčí a humózní půdy, avšak ne přemokřené. Sucho zvládá o něco hůře. Z dendrologického hlediska se jedná o opadavý strom dorůstající výšky až 30 m. Listy jsou, jak už název napovídá, pravidelně srdčité. Jedním ze znaků, kterým se odlišuje od ostatních druhů lip, jsou hnědočervené až rezavé chloupky v paždí žilnatiny na rubu listu. Květy jsou bílé, intenzivně vonné a medonosné. Květenství je vzpřímené. Plody jsou kulovité, někdy elipsoidní až obvejčité a oproti jiným druhům lip jsou v prstech snadno zmáčknutelné. A to je opět jedním ze znaků, podle kterých se dá určit.
