Digitální terapeutické programy Mindwell budou nově jako první v Česku plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Zdravotnický prostředek Mindwell
Digital Platform je totiž od letošního roku zařazen do úhrad. „Jde o významný milník pro celý systém péče o duševní zdraví, který dlouhodobě čelí vysoké
poptávce, dlouhým čekacím lhůtám a nedostatečným kapacitám,“ říká Jelena Holomány, MSc., CEO Mindwell. Digitální terapie s podporou terapeuta se tak
stávají standardní součástí péče o pacienty s psychickými potížemi.
Zdravotnický prostředek třídy rizika I MW DP (Mindwell Digital Platform) se nově stává součástí péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Jde o první
systémové začlenění digitálních programů založených na kognitivně-behaviorální terapii (KBT) do úhradového mechanismu v České republice. Podle odborníků to
představuje významný krok směrem k modernizaci péče o duševní zdraví v Česku a k rozšíření její dostupnosti.
„V situaci, kdy poptávka po psychoterapeutické a psychiatrické péči dlouhodobě převyšuje kapacity, může toto řešení přispět ke zkrácení čekacích dob
a k včasnějšímu zahájení léčby,“ vysvětluje zakladatelka a ředitelka Mindwell Jelena Holomány, MSc. Digitální terapie kombinuje odbornou kvalitu, splňuje
regulatorní rámec zdravotnického prostředku a nyní je nově dostupná bez přímé finanční bariéry pro pacienty.
Úzkosti a deprese udává až 18 % dospělých, stoupá také spotřeba léčiv
Rozhodnutí zařadit digitální terapii do úhradového mechanismu České republiky
reaguje na aktuální situaci na poli duševního zdraví v Česku. Prevalence duševních onemocnění je totiž vysoká a nadále roste. Podle údajů Svazu
zdravotních pojišťoven (SZP) se s depresí či úzkostnou poruchou léčí téměř tři čtvrtě milionu Čechů. 1 Aktuální data 2 ukazují, že symptomy deprese nebo úzkosti
udává až 18 % dospělých, což představuje výrazný nárůst oproti období před pandemií covidu-19. Dlouhodobě stoupá rovněž spotřeba léčiv na tyto diagnózy,
od roku 2000 vzrostla šestinásobně.
„Zvlášť znepokojivá je situace u mladých lidí. V posledních letech dochází k nárůstu úzkostných a depresivních příznaků u adolescentů a mladých
dospělých,“ potvrzuje psychiatr MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D., z Mindwell. „Pokud člověk v klíčovém období studia nebo vstupu na pracovní trh nedostane včas
pomoc, může to mít dlouhodobé dopady na jeho vzdělávání, profesní dráhu i sociální fungování. Čekací doby na specializovanou ambulantní péči přitom
často přesahují půl roku,“ doplňuje.
Systém trpí nedostatkem kapacit. Digitalizace je posun
Český systém péče o duševní zdraví je zatížen takzvaným „treatment gap“ 4 neboli mezerou v léčbě, kdy výrazná část lidí s duševní poruchou odbornou pomoc
vůbec nevyhledá, případně ji nedostane včas. Neléčené obtíže přitom mohou vést ke zhoršení zdravotního stavu či vyšší pracovní neschopnosti a mít dlouhodobé
sociální dopady.
Zařazení digitální terapie Mindwell do úhradového systému představuje významný krok směrem k rozšíření dostupnosti a posílení kapacity včasné intervence. „Pokud
pacient čeká na prvovyšetření a vstup do psychoterapie dlouhé týdny či měsíce, prodlužuje se tím jeho pracovní neschopnost, ale také může dojít k dekompenzaci
jeho stavu. Řešení jeho obtíží potom může být významně náročnější a nákladnější. Nedostupnost péče o duševní zdraví se tak promítá i do ekonomické roviny, a to
jak přímo, například vyššími náklady na terapii a kompenzaci zdravotního stavu, tak nepřímo, tedy třeba delší dobou pracovní neschopnosti a dalšími sociálními
důsledky neléčených obtíží,“ dodává MUDr. František Vlček, Ph.D., MHA, s tím, že zařazení digitální terapie do úhrady může pomoci odblokovat odborné kapacity
pro závažné a neodkladné případy.
V zahraničí je digitální terapie součástí krokové péče
Podpora digitalizace systému v péči o duševní zdraví je prověřený krok. Digitální terapeutické programy jsou totiž již několik let součástí veřejného zdravotního
systému v řadě evropských zemí, mimo jiné v Německu, Velké Británii (v rámci NHS Talking Therapies) nebo ve Skandinávii, kde slouží jako součást takzvaného
krokového modelu péče (stepped-care model). Ten umožňuje nabídnout pacientům s mírnějšími obtížemi strukturovanou péči založenou na principech
kognitivně-behaviorální terapie (KBT) v online prostředí, a tím uvolnit kapacity ambulantních specialistů pro vážnější případy. „Přínos modelu spočívá v tom, že
pacienti dostávají méně intenzivní, ale současně ověřenou a rychleji dostupnou léčbu jako první možnost. Teprve při nedostatečném efektu následuje
intenzivnější typ péče,“ říká MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D.
Podle statistik NHS postupně roste počet osob, které touto cestou dostanou potřebnou pomoc. Rovněž ve Skandinávii patří digitální KBT k běžně
implementovaným intervencím a je součástí běžné klinické praxe. „Zkušenosti ze zahraničí i mezinárodní výzkumy potvrzují, že digitálně poskytovaná KBT
s terapeutickou podporou je při léčbě úzkosti a deprese srovnatelně účinná jako tradiční terapie tváří v tvář. Nabízí však výrazně vyšší dostupnost a flexibilitu,“
vysvětluje renomovaný český psychiatr a psychoterapeut prof. MUDr. Ján Praško, CSc.
Česko na prahu změny. Digitalizace nabízí lepší škálovatelnost
Do programu Mindwell jsou na základě odborné indikace psychiatrem nebo praktickým lékařem přijímáni pacienti, u nichž je digitální KBT vhodnou formou
péče. Programy jsou určeny především pro pacienty s lehkými až středně těžkými úzkostnými a depresivními obtížemi či obsedantně-kompulzivní poruchou.
„Pacienti procházejí přibližně dvanácti strukturovanými moduly, přičemž každý z nich odpovídá jednomu terapeutickému sezení. Uživatelé pracují s konkrétními
situacemi, učí se rozpoznávat nefunkční vzorce myšlení a trénují nové způsoby reakcí. Na každý strukturovaný modul dostávají písemnou zpětnou vazbu,“
vysvětluje Jelena Holomány, MSc.
Proces probíhá telemedicínsky a asynchronně, tedy bez nutnosti, aby se pacient a terapeut setkali v čase a místě, stále však pod dohledem odborníka. Tento
model kombinuje flexibilitu digitálního prostředí s odborným vedením, které je klíčové pro udržení terapeutického efektu. „Digitální forma umožňuje výrazně vyšší
škálovatelnost než klasická prezenční terapie. Program využívá standardizované nástroje k měření změny symptomatiky, což umožňuje průběžně vyhodnocovat
terapeutický pokrok a klinickou relevanci intervence,“ uzavírá prof. MUDr. Ján Praško, CSc.