Vyhřátý byt, sladký bonbon pro lepší náladu a častější pobyt v pohodlí domova namísto běhání po venku. Zdá se, že jde o drobnosti, ve skutečnosti však právě tyto nenápadné návyky, které se s příchodem chladného podzimu často dostávají do popředí, mohou dlouhodobě oslabit dětský imunitní systém a zvyšovat nemocnost. Víte, jak přetopený byt působí na sliznice? Jak funguje v dětském těle cukr? A kolik hodin spánku děti potřebují?
Chyba 1: Přetopený byt vysušuje sliznice, ty pak nefungují správně
Jedna z velmi častých chyb, která má negativní vliv na dětskou imunitu, je příliš vysoká teplota v interiéru. V chladných měsících má řada domácností nastavené topení na 23 stupňů a více, což dětskému zdraví příliš neprospívá. S vyšší teplotou se pojí také sušší vzduch, který oslabuje sliznice dýchacích cest. Ty přitom tvoří
první obrannou linii před viry a bakteriemi. „Přesušený vzduch v kombinaci s nedostatkem přirozené ventilace může oslabit nejen obranyschopnost sliznic dýchacích cest, ale i kvalitu spánku. Děti jsou častěji nachlazené a mohou trpět chronickými záněty nosohltanu nebo bronchitidou,“ upozoňuje renomovaný pediatr MUDr. Richard Rýznar. A na kolik tedy doma topení nastavit? Vhodná teplota se mírně liší podle jednotlivých místností – například v obývacím pokoji by se měla pohybovat ideálně mezi 20 až 22 stupni, v koupelně může být mírně vyšší pro zachování komfortu během koupání, naopak ložnice by měly být pro klidný spánek chladnější, s teplotou okolo 17 až 19 stupňů. Ve všech místnostech je důležité dbát na dostatečné větrání. I v zimě.
Chyba 2: Málo pohybu na čerstvém vzduchu
Krásné a dlouhé letní dny přímo vybízejí k pobytu na čerstvém vzduchu. S příchodem chladných měsíců, které jsou běžně sychravé, deštivé a větrné, však mnoho rodičů raději děti schová do pohodlí teplého domova. Dětský organismus však každodenní pohyb na čerstvém vzduchu a denním světle potřebuje, a to
i v období podzimu. Dostatek pobytu venku podporuje nejen tělesnou zdatnost, ale i zdravý vývoj imunitního systému. Navíc je klíčový i pro kvalitní spánek. „Svalová aktivita stimuluje oběhový a lymfatický systém, což pomáhá tělu efektivněji bojovat s infekcemi. Pohyb na denním světle dodává tělu tolik potřebný vitamin D
spolu s jeho nezbytným příjmem v potravě. Děti by měly pobývat venku alespoň hodinu denně,“ vysvětluje lékař. Vyrazit na hřiště nebo procházku do lesa i v pláštěnce je tedy zdravější než trávit podzimní odpoledne před obrazovkou. Vedle toho však lékař rodičům doporučuje zvážit jako preventivní opatření také očkování
proti chřipce. „U malých dětí není její průběh vůbec lehký. Čtyřicetistupňové horečky, které přetrvávají i více než pět dní, nejsou výjimkou.“
Chyba 3: Nedostatek kvalitního spánku
Spánek je jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví. Během něj se tělo regeneruje a imunitní systém má prostor „opravit škody“. Děti ve věku 3 až 5 let by měly spát alespoň 10 až 13 hodin denně, školáci pak 9 až 11 hodin. Ve skutečnosti to však mnohdy bývá výrazně méně. Málo spánku přitom zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu a zhoršuje reakce imunitního systému. Tím se dětský organismus rázem stává náchylnější k nemocem. Děti by proto měly pravidelně a dostatečně dlouho spát a usínat bez obrazovek a rušivých podnětů. V dobře vyvětrané ložnici by měl teploměr ukazovat maximálně 19 stupňů a samotné ukládání ke spánku by měly mít děti spojeno s nějakou klidnou večerní rutinou. Může to být čtení před spaním, teplá koupel nebo třeba krátké večerní protažení. Neuškodí ani svižná a krátká procházka v chladném vzduchu.
Chyba 4: Bonbon jako sladká tečka
Podzimní nižší venkovní teploty a kratší dny s méně slunečním svitem ovlivňují naši náladu, což mnoho lidí kompenzuje nějakou tou „sladkou tečkou“. A ačkoliv kousek jablečného štrúdlu nebo bábovky tu a tam zdravému člověku neuškodí, pokud se z toho stane pravidelný zvyk, který navíc zahrnuje ultrazpracované
sladkosti, zaděláváme si na problém. V případě dětí to platí dvojnásob. Nejen, že se cukr podepisuje na zdraví jejich zubů nebo na tělesné hmotnosti, ale vliv má též na jejich imunitu. Přemíra cukru totiž jednak ovlivňuje rovnováhu střevní mikroflóry, která hraje klíčovou roli v obranyschopnosti těla, jednak snižuje schopnost bílých krvinek ničit škodlivé mikroorganismy. Tomuto tématu se věnuje i řada studií. Jedna z nich například ukazuje, že po požití pouhých 100 g sacharidů v podobě glukózy, fruktózy, sacharózy či třeba medu významně poklesla schopnost neutrofilů (buněk imunitního systému) pohlcovat bakterie. 1 Jelikož imunita sídlí ve střevě, na talíři by naopak dětem neměly chybět potraviny, které podporují střevní mikroflóru: kysané produkty, brokolice, jahody, česnek, cibule, červená paprika či neslazené jogurty s živými kulturami, které obsahují probiotika. Vhodné jsou též potraviny bohaté na zinek, třeba dýňová semínka, čočka nebo ovesné vločky. Důležitá je pestrost ve stravě. Imunitu můžete podpořit i cíleným doplňováním potřebných látek prostřednictvím přírodních preparátů. Mezi ty patří sirup Immun44, který obsahuje polyfenoly, vitaminy skupiny B, C či E, výtažek ze skalní růže a důležité stopové prvky, čímž pomáhá podpořit dětskou obranyschopnost.
Chyba 5: Přehnaná hygiena
Čistota, půl zdraví. Ačkoliv je toto pořekladlo jistě pravdivé, když se žene do extrému, může na dětské imunitě napáchat značné škody. Přílišná sterilita totiž imunitu brzdí. „V období respiračních infektů rodiče často sahají po antibakteriálních gelech a dezinfekcích, vše pečlivě čistí. Tím však dětskému imunitnímu systému nedávají prostor, aby trénoval své reakce,“ souhlasí MUDr. Rýznar. „Rozumná hygiena je určitě důležitá, zvláště při denním cestování MHD, použití WC a podobně, ale dítě by mělo mít kontakt s prostředím. S přírodou, zvířaty i hlínou na zahradě. Imunita se vyvíjí v reakci na podněty, které v přehnaně čistém prostředí chybí.“ Zároveň je však podle lékaře potřeba být ohleduplný vůči ostatním, a při respiračním infektu používat při pobytu mimo domov roušky nebo respirátory.