Ženské tělo dokáže během těhotenství něco mimořádného – vytvoří zcela nový, dočasný, ale plnohodnotný orgán. Placenta neboli plodové či mateřské lůžko má
okrouhlý tvar, může měřit přibližně 20 až 25 centimetrů a vážit až půl kilogramu. Prostřednictvím pupečníku zásobuje miminko kyslíkem a důležitými živinami a
zároveň odvádí odpadní látky. Pro jeho zdravý vývoj je proto až do porodu nepostradatelná. Přesto tento fascinující orgán stále obestírá řada mýtů a nejasností.
Které z nich se nezakládají na pravdě?
MÝTUS č1: Placenta chrání plod před všemi škodlivými látkami
Jak uvádějí odborníci na webu amerického neziskového zdravotnického a výzkumného centra Mayo Clinic, placenta zajišťuje, aby plod dostával potřebné živiny a kyslík. Funguje
jako prostředník mezi matkou a dítětem, přičemž přenáší kyslík a živiny z mateřské krve do krve plodu a odvádí odpadní látky zpět do organismu rodičky, který je následně vyloučí.
Přestože placenta plní důležitou ochrannou funkci, nepředstavuje dokonale nepropustnou bariéru. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že přes placentu může
procházet například alkohol, který může negativně ovlivnit vývoj plodu. Riziko představují také nikotin, drogy a některé léky. U kofeinu WHO doporučuje jeho příjem během těhotenství omezit, nikoli jej nutně zcela vynechat.
Mýtus č.2: Placenta je zcela bezpečná pro konzumaci
Konzumace placenty, známá jako placentofágie, je praktikována v některých kulturách a mezi savci. Zastánci tvrdí, že může poskytnout výhody, jako je zlepšení nálady a zvýšení
energie po porodu. Je však důležité vědět, že vědecké důkazy podporující tyto tvrzení jsou omezené a kontroverzní. Ženy, které o konzumaci placenty uvažují, by měly své rozhodnutí
nejprve konzultovat s lékařem. Jak upozorňuje Mayo Clinic, placenta není sterilní orgán a může obsahovat bakterie nebo viry. Ani její tepelná úprava či zpracování do kapslí přitom
nemusejí všechny choroboplodné zárodky spolehlivě odstranit.
Mýtus č.3: Konzumace placenty snižuje riziko poporodní deprese
Někteří zastánci placentofágie tvrdí, že hormony ztracené během porodu lze doplnit konzumací placenty, a tím snížit riziko poporodní deprese. Studie publikovaná v odborném
časopise Women and Birth však nezjistila výrazné rozdíly v náladě, únavě ani vztahu k dítěti mezi ženami, které užívaly placentární kapsle, a ženami užívajícími placebo.
Mýtus č.4: Placenta nemá po porodu žádné další využití
Placenta je zdrojem buněk, které jsou intenzivně zkoumány v regenerativní medicíně a představují potenciál k léčbě různých druhů onemocnění. Aby si však zachovaly své
vlastnosti pro případné další využití, musí být placenta odborně zpracována a správně skladována. Placentu mohou rodiče uskladnit pro své dítě v bance pupečníkové krve při
velmi nízké teplotě ve speciálním biologickém kontejneru. Uchované buňky zůstávají k dispozici po celý život i pro sourozence dítěte pro případ, že je výzkum v budoucnu umožní
klinicky využít. Klinické studie probíhají při léčbě onkologických onemocnění, jako je například rakovina krve, prsu nebo tlustého střeva a konečníku. Dále pak při neurogických
poruchách typu poranění míchy, dětské mozkové obrny, nebo Parkinsonovy choroby. Studie probíhají i u onemocnění jater, některých ortopedických nebo gynekologických poruch a u
kardiovaskulárního onemocnění, přesněji u kardiomyopatie.
MÝTUS č.5: Pupečníkovou krev a placentu nelze odebrat během císařského řezu
Mezi nastávajícími rodičkami může panovat omyl, že pupečníková krev i placenta nesmí být odebrána během císařského řezu. Není to ovšem pravda. Jak však uvádějí odborníci na
webu amerického akademického zdravotnického centra Cleveland Clinic, pupečníkovou krev je možné uchovat jak po vaginálním porodu, tak po císařském řezu. Plánovaný císařský řeznení automaticky kontraindikací pro odběr, ovšem rozhodnutí o odběru je vždy na lékaři, který vychází z reálné situace a průběhu porodu.