Pátek, 24 května
Shadow

Kolik berou „ajťáci“ v Česku? Nástupní plat může být i 200 tisíc

Spread the love

Hlad po počítačových expertech v Česku neustává. Podle průzkumu společnosti Smitio z letošního března plat IT specialistů vysoce převyšuje český průměr – pohybuje se kolem 75 tisíc korun měsíčně. Špičky ve svém oboru si při nástupu do nové firmy mohou říct i o 200 tisíc. Platy „ajťaček“ jsou v průměru o
15 tisíc nižší.


Podle Českého statistického úřadu pracovalo v informačních a komunikačních technologiích (ICT) v roce 2018 přes 206 tisíc lidí, dnes jejich počet přesahuje 300 tisíc. V převážné většině IT oborů je v Česku nulová nezaměstnanost. ICT specialisté naopak stále chybí. „Trh práce pro odborníky v oblasti informačních technologií se začíná postupně sytit. Přesto poptávka po jejich službách stále převyšuje nabídku. Na trhu práce aktuálně nejvíce chybí IT specialisté s dovednostmi v oblasti datové analýzy, kybernetické bezpečnosti, vývoje softwaru, cloudových technologií a umělé
inteligence. Firmy momentálně mění strategii náboru počítačových expertů – zatímco v minulosti jejich hledání probíhalo primárně formou inzerátů, dnes se stále větší oblibě těší například podcasty nebo meetupy,“ popsala Kateřina Marešová, ředitelka obchodního oddělení a oddělení péče o zákazníky společnosti smitio.


Zkušené „ajťáky“ firmy vyvažují zlatem. Ti jsou si své hodnoty vědomi a na pracovních pohovorech se nebojí požadovat nadstandardní plat. „Průměrná mzda se liší v závislosti na zkušenostech, kvalifikaci a samozřejmě vykonávané pozici. Například tester si v průměru vydělá 62 tisíc, vývojář 76 600 a IT manažer si přijde na 94 700 měsíčně. Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic se mzda, zejména ve startupech nebo mezinárodních firmách, pohybuje kolem dvou set tisíc korun. Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář
softwaru 215 tisíc. Během našeho březnového průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UI designer odpověděl, že jeho mzda po deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio.


Odvětví informačních technologií patří k těm, kde rostou platy nejrychleji. Po masivním náboru ajťáků během pandemie se situace uklidňuje a tempo růstu mezd v IT zpomaluje. „Během období pandemie zažíval svět IT pozitivní rozmach, kdy firmy intenzivně investovaly do automatizace a digitalizace. Nyní se vše zklidňuje a společnosti místo velkého náboru IT specialistů zvažují obsazení každé pozice. Zájem o pracovníky v IT není tak výrazný jako v minulosti. Zatímco v předchozích letech mzdy v této oblasti neustále stoupaly, nyní je patrný obrat. Růst platů
zpomaluje a někde dokonce klesá, přestože celková poptávka po IT odbornících v České republice zůstává nadále vysoká. I tak ale rychlost růstu platů v IT stále předčí průměrný růst mezd v jiných odvětvích,“ řekla Kateřina Marešová.

Ajťáci mají celkem dobře zmapovaný trh práce. Sledují vývoj mezd a na změny dokáží pružně reagovat. Jejich požadavky na mzdy se aktuálně ustalují a v některých případech dokonce mírně klesají. „Představy o mzdě se od nabídek firem nejvíce liší u juniorních kandidátů, čerstvě po škole, kdy jsou jejich představy výrazně nadhodnocené. Oproti tomu senioři mají střízlivou představu, která se většinou rovná nebo lehce nadhodnocuje nabídce. Při hledání práce je pro ajťáky výše ohodnocení stále na předním místě. Podle našeho průzkum 43,2 procenta respondentů uvedlo, že na inzerát, kde je uvedena nižší mzda, by ani nereagovalo, 35,1 procenta je ochotno finanční požadavky snížit v případě zajímavého projektu a 13,5 procenta na nabídku reaguje s cílem zaměstnavatele přesvědčit o navýšení platu,“ popsala Denisa Janatová.


Vedle požadavků na finanční ohodnocení ajťáci požadují i další výhody. „Nejžádanějším benefitem ajťáků je flexibilita. Populární jsou proto flexibilní úvazky, které podporují work life balance a prorodinnou kulturu společnosti. Alespoň částečnou práci z domova již nepovažují za benefit, ale za samozřejmost. Zajímá je náplň práce a projekt, manažer a tým a kultura společnosti. Služební telefon, notebook či tablet berou jako pracovní pomůcku. Oblíbeným bonusem navíc je parkovací místo nebo zajištění snídaní a obědů,“ vyjmenovala Denisa Janatová.


Jen málokterý IT specialista sedí denně v kanceláři, firmy se naučily s odborníky spolupracovat vzdáleně. Ajťákům se tak otevřely nové možnosti. „Z našeho dotazníkového šetření vyplývá, že 46,1 procenta ajťáků dochází do kanceláře několikrát týdně, mají takzvaný hybridní model spolupráce, dalších 33,9 procenta pracuje z domova a pouze 20 procent dochází do kanceláře denně. Trend vzdálené spolupráce nastavila pandemie. Covidem se smazaly hranice a čeští IT specialisté začali být velmi zajímaví pro zahraniční společnosti, které jim nabízí pracovat z Česka za zahraniční plat,“ sdělila Denisa Janatová.


Informační technologie jsou v Česku stále doménou převážně mužů. Na deset ajťáků připadá jen jedna ICT specialistka. Rozdíly v jejich odměňování jsou stále značné. „Firmy se poslední dobou snaží stále více zaměřovat na podporu rovnosti pohlaví v IT odvětví a aktivně hledají způsoby, jak přilákat a udržet více žen. To zahrnuje nabídku flexibilních pracovních úvazků pro rodiče a motivaci k návratu žen z rodičovských dovolených zpět do práce. Naproti tomu existují stále mzdové rozdíly v ohodnocování mužů a žen. Například ženy pracující na plný úvazek mají v
průměru 60 732 korun, muž na stejné pozici vydělá o téměř 15 tisíc korun víc. Nejmenší rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami je v malých firmách, největší ve startupech. Zajímavé je, že na částečné úvazky jsou zpravidla lépe ohodnocovány ženy, k tomu dochází pravděpodobně z důvodu jejich motivace návratu z rodičovské,“ uzavřela Denisa Janatová.