Rakovina prsu patří dlouhodobě mezi nejčastější zhoubná onemocnění žen v České republice. Data Národního screeningového centra ÚZIS ČR ukazují, že v posledních letech je u nás každoročně diagnostikováno přibližně 7 700 nových případů a zhruba 1 700 žen na toto onemocnění každý rok umírá. Přestože se tato čísla mohou zdát vysoká, moderní medicína a systematická prevence výrazně zlepšují vyhlídky pacientek. U nádorů diagnostikovaných v prvním stadiu je pětileté relativní přežití 100 %, zatímco u čtvrtého stadia je to pouze 26 %.
Tiché onemocnění bez výrazných příznaků
Rakovina prsu se nejčastěji vyvíjí v tkáních mléčné žlázy nebo ve žlázové tkáni prsu. V počátečních stadiích přitom často probíhá bez výrazných příznaků a žena si tak nemusí všimnout žádných obtíží. Právě proto má prevence a pravidelná vyšetření zásadní význam. Nádor se totiž může vyvíjet delší dobu bez bolesti či jiných varovných signálů.
Organizovaný screening jako základ prevence
Klíčovou roli ve včasném odhalení onemocnění hraje organizovaný screening rakoviny prsu. „Pravidelné mamografické vyšetření dokáže ve většině případů odhalit karcinom prsu mnohem dříve než pohmatové vyšetření, ještě v době, kdy žena nepociťuje žádné příznaky. Běžně na mamografii zjišťujeme nádory do 1 cm, které nejsou hmatné, zejména pokud jsou uloženy v hloubce prsu,“ upozorňuje prof. MUDr. Jan Daneš, předseda Komise pro program screeningu karcinomu prsu Ministerstva zdravotnictví ČR.
„Mamografie je ve vybraných případech vhodně doplněna dalšími vyšetřovacími metodami, které dále zpřesňují diagnostiku – sonografií prsu, biopsií z podezřelého okrsku či někdy i magnetickou rezonancí. V poslední době velmi pomáhá i hodnocení mamografických snímků speciálními programy s umělou inteligencí, které lékařům pomáhají označit podezřelá místa,“ dodává.
Ženy od 45 let věku mají nárok na mamografické vyšetření hrazené z veřejného zdravotního pojištění jednou za dva roky. „Je ale třeba si uvědomit, že ne všechny nádory prsu je možné při screeningu zachytit. Jde hlavně o rychle rostoucí karcinomy, které se mohou objevit mezi pravidelnými kontrolami. Z tohoto důvodu doporučujeme každý měsíc také provádění samovyšetření prsu a při jakékoliv změně je vždy nutné jít na vyšetření,“ upozorňuje prof. MUDr. Daneš.
Rizikové faktory hrají roli
Na vznik karcinomu prsu nemá vliv jen jeden faktor, v praxi se kombinují. Mezi významnější patří věk a pohlaví, genetická dispozice, obezita, nadužívání alkoholu, nedostatek pohybu a nezdravé stravovací návyky. Riziko přináší také stres, menší počet dětí, posun mateřství do vyššího věku nebo dlouhodobé užívání hormonálních přípravků po přechodu.
Včasná diagnóza dává šanci na dlouhý a kvalitní život
Pravidelný screening přitom podle dostupných dat snižuje úmrtnost na rakovinu prsu, od
začátku fungování screeningového programu došlo k poklesu úmrtnosti o 33 %.