Středa, 24 července
Shadow

Čtyřdenní pracovní doba: v Česku ji nabízí procentofirem. Umělá inteligence a mladá generace to změní

Spread the love

Čtyřdenní pracovní doba se v Evropě stává trendem. Svým zaměstnancům ji nabízejí například firmy na Islandu, v Belgii, Švýcarsku nebo Německu. V Česku se ke kratšímu pracovnímu týdnu zatím přiklání jen hrstka firem.
Nese s sebou řadu výhod, ale i větší zaměstnaneckou zodpovědnost.


Oficiálně se v Česku o plošném zavedení čtyřdenního pracovního týdne prozatím neuvažuje. Některé firmy už ho ale svým zaměstnancům nabízejí. A není to v historii poprvé, kdy čeští zaměstnanci zažívají zavádění kratšího pracovního týdne. „Když v roce 1968 vstoupila v platnost vyhláška ministerstva práce, která stanovila pětidenní pracovní týden, spousta lidí si neuměla fungování podniků bez pracovních sobot představit. Některé je několikrát ročně vyhlašovaly až do roku 1989. Nyní se ocitáme v podobné situaci, kdy nástup umělé inteligence, robotizace a automatizace představuje revoluci v pracovním prostředí. Ta se dotýká i délky pracovního týdne. Některé podniky v tuzemsku už čtyřdenní pracovní dobu zkoušejí, prozatím se jedná jen o nízký počet, odhady uvádějí, že kratší pracovní dobu prozatím nabízí zhruba procento firem v Česku,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.


V Česku je tento model teprve v počátečních fázích, ale zájem o něj roste, a to zejména mezi inovativními a progresivními firmami. Z těch, které kratší pracovní týden zavedly, zatím znějí převážně pozitivní ohlasy. „Mezi hlavní benefity čtyřdenní pracovní doby patří zvýšená produktivita, vyšší úroveň spokojenosti zaměstnanců, lepší skloubení pracovního a osobního života – takzvaný work-life balance a snížení stresu. Zaměstnanci mají více času na rodinu, koníčky a osobní rozvoj, což může vést k jejich větší loajalitě a motivaci. Kratší setrvání zaměstnanců v kancelářích představuje i úsporu firemních peněz, jako jsou nižší náklady na energie, úklid kanceláří a celkový provoz,“ popsala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.


V některých oborech je zavedení čtyřdenního pracovního týdne snazší. „Čtyřdenní pracovní doba je ideální pro firmy, které kladou důraz na inovace, flexibilitu a moderní přístup k práci. Patří sem kreativní agentury, marketingové a reklamní firmy a další odvětví, kde je důležitá kreativita a duševní práce. Tento model může být také výhodný pro startupy a menší firmy, které chtějí přilákat talentované pracovníky a nabídnout jim atraktivní pracovní podmínky,“ vyjmenovala Olga Hyklová.


Speciální kategorii tvoří společnosti zaměřující se na informační technologie. Nejvíc firem, které zkrácený pracovní týden nabízejí, je právě ze světa jedniček a nul. „V současné době odhadujeme, že přibližně pět procent firem v oblasti IT v Česku nabízí čtyřdenní pracovní dobu. V oboru IT je čtyřdenní pracovní týden stále častěji zkoumán jako možnost pro zlepšení pracovního prostředí a zvýšení spokojenosti zaměstnanců,“ uvedla Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio – kariérní platformy pro IT komunitu. A právě IT obory jsou podle ní vhodným kandidátem pro zavedení kratšího pracovního týdne z několika důvodů. „Uplatnění v IT často klade důraz na výstupy a výsledky práce spíše než na pevně daný čas strávený v kanceláři. Díky technologickému pokroku je také možné provádět práci na dálku a flexibilně, což umožňuje efektivnější rozložení pracovního času. Zaměstnanci v IT mají často silně vyvinuté analytické a organizační schopnosti, které jim umožňují efektivnější plánování a správu času. Nicméně zavádění čtyřdenní pracovní doby vyžaduje pečlivé plánování a přizpůsobení pracovního prostředí, aby byla zajištěna efektivita a produktivita práce. Úspěch tohoto modelu závisí na schopnosti firem, a hlavně managementu přizpůsobit se novým pracovním podmínkám a najít rovnováhu mezi potřebami zaměstnanců a požadavky podnikání,“ upozornila.


Čtyřdenní pracovní týden neznamená méně pracovních úkolů, zaměstnanci je jen musejí stihnout v kratším čase. To vyžaduje lepší organizaci práce, větší zodpovědnost a spolupráci v týmu. „Když mají zaměstnanci na splnění svých úkolů omezený čas, mají tendenci být produktivnější a soustředěnější. Čtyřdenní pracovní týden nejčastěji vítají zaměstnanci generace Z, kteří díky perfektnímu ovládání moderních technologií najdou často řešení problému rychleji. Zejména generace Z preferuje flexibilitu, která jim umožňuje lépe sladit práci se studiem, osobními zájmy a cestováním,“ popsala Gabriela Hansliková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage
Consulting.


Právě nástup nové generace na pracovní trh nahrává zavádění kratší pracovní doby. „Díky tomu, že je pro mladou nastupující generaci práce s technologiemi samozřejmostí, dokáže pracovní proces výrazně zrychlit a usnadnit. Díky lidem generace Z a jejich efektivnímu přístupu k práci je pravděpodobné, že po jejich masivnějším nástupu na pracovní trh bude stále větší množství firem čtyřdenní pracovní dobu zavádět. Výhodné to bude pro obě strany – firmy zrychlí své procesy a zaměstnanci naleznou lepší vyváženost mezi osobním a pracovním životem,“ předpokládá Petr Hykel, majitel a ředitel headhunterské společnosti Theones.


Vedle výhod spojených s kratším pracovním týdnem upozorňují personalisté i na řadu rizik. Mnohé firmy přistupují k čtyřdennímu pracovnímu týdnu s velkou skepsí. „Obávají se, že pokud by byl pátek volný, zaměstnanci by čtvrtek začali vnímat jako nový pátek, což by vedlo k nižší produktivitě. Nevýhody čtyřdenní pracovní doby zahrnují možné logistické a organizační výzvy, například nutnost přizpůsobení pracovních procesů a zajištění dostatečné dostupnosti pro klienty. Některé firmy mohou mít obavy z poklesu produktivity nebo ztráty kontroly nad pracovním výkonem zaměstnanců. Implementace tohoto modelu může také vyžadovat změny v legislativě a
kolektivních smlouvách,“ vyjmenovala Marcela Vyskoková.