Divadlo Na zábradlí ve středu 20. března uvede premiéru inscenace Racek. Ikonická hra Antona Pavloviče Čechova se na repertoár pražské scény vrátí po třiceti letech od premiéry legendární inscenace Petra
Lébla, tentokrát v režii úspěšného divadelního a filmového tvůrce Jiřího Havelky. V hlavních rolích se představí Jana Plodková, Vojtěch Vondráček, Jiří Vyorálek a Johana Matoušková.
Racek, jedno z nejvýznamnějších děl světové dramatiky, je hrou, která se na české divadelní scéně těší velké oblibě. Čechovova „komedie o čtyřech dějstvích“ láká divadelníky možná díky svému palčivému společensko-kritickému tématu umělecké seberealizace a generačního střetu v umění. Kromě toho na pozadí hlubokých lidských příběhů nese věčné motivy neopětované lásky, odcizení, osamělosti, stárnutí a nekonečného čekání na štěstí, které však nepřichází. Přesto je její uvedení na repertoár Divadla Na zábradlí pro mnohé příznivce této scény překvapením.
„Dramaturgie Divadla Na zábradlí směřuje především k autorským titulům a dramatizacím. Snaží se nacházet témata a motivy v textech a inspiračních zdrojích původně nedivadelních,“ říká umělecká šéfka Divadla Na zábradlí Dora
Štědroňová, dramaturgyně nejen připravované novinky, ale také řady autorských kusů, kterými společně s režisérem Janem Mikuláškem vtiskla divadelnímu repertoáru jeho současnou podobu. V případě Racka nicméně divadlo ke
spolupráci oslovilo Jiřího Havelku, pro kterého je inscenace pevné dramatické předlohy také poměrně neobvyklou zkušeností.
„Čechov pro mě vždy splýval s typem divadla, které jsem vnímal jako lehce mimo ten můj vesmír, v oblasti psychologie, realismu, motivací, průběžného jednání, výkladů, násilných interpretací a všeho, co mi – jak jsem se domníval – nenabízí dostatečně dobrodružnou cestu ani jako divákovi ani jako tvůrci. A najednou jsme k této volbě došli s Dorou Štědroňovou zcela přirozeně, v hovorech a úvahách nad tím, o jakých pocitech chceme podat zprávu, jaký dialog divadlem vést,“ komentuje Havelka překvapivou dramaturgickou volbu.
Racek v Havelkově adaptaci nabídne pohled na sedm Čechovových postav oscilujících mezi svými tužbami, plány a bolestmi. „Čím jsem starší, tím méně jsem schopen říct cokoli o divadle ještě během zkoušení. Ať se člověk snaží
sebevíc, vždy to vyzní jako jakýsi ‚návodʻ jak postupovat při ‚čteníʻ výsledné inscenace. A to je přesně to, co nechci, co nechceme. Dát návod. Definovat téma. Nabídnout aktualizaci. A tak trávíme čas na zkouškách nad každou replikou, v obsazení, kde generace 40+ je ta ‚čechovovsky staršíʻ a já žasnu nad tím, jak přesný obraz Anton Pavlovič vytvořil, jak snadno se člověk propadá do každé jedné postavy, do jejích dilemat, tužeb, plánů a bolestí,“ dodává režisér.
V textové úpravě Dory Štědroňové se představí Jana Plodková jako Arkadinová, Vojtěch Vondráček jako Treplev, Johana Matoušková jako Nina a Jiří Vyorálek jako Trigorin. Další postavy ztvární Jakub Žáček, Jiří Černý a Kateřina Císařová. Inscenační tým tvoří také scénograf Dáda Němeček, kostýmní výtvarnice Josefina Bakošová a autor hudby Martin Hůla.