Jako třetí absolventskou inscenaci uvede Divadlo DISK autorskou komedii s názvem Potopa v autorství i režii Eliáše Gaydečky. Premiérové uvedení se
uskuteční 14. listopadu 2025. Ve fastfoodových restauracích se v éteru smažených kuřat mísí mnoho kultur, emocí i názorů. V tomto mikrosvětě funguje spořádaná atmosféra, strávnici jsou spokojení a zaměstnanci zažívají klasickou směnu. Ale co když se venku začne odehrávat přírodní katastrofa biblických rozměrů? A jak začnou lidé reagovat na fakt, že jepro ně situace dost možná fatální? Otázku života a smrti se v prostředí fastfoodu FCK snaží vyřešit čtvrtý ročník Katedry činoherního divadla DAMU.
Námět biblické potopy se vyskytuje v české i světové dramatice hned v několika případech. Věnovali se jí ku příkladu Václav Kliment Klicpera nebo Hennig Berger či Alexandr Štejn, i jimi je Gaydečkova Potopa volně inspirována. Všechny hry se ve své podstatě věnují změně chování společnosti při operativní reakci nampřírodní katastrofu, které nemohou nijak zabránit a mohou jen sledovat svůj postupný zánik.
Režisér spolu s dramaturgem Lukášem Cenkerem námět aktualizovali pro potřeby dnešního světa. Text pojali jako výpověď své generace a její reakci na postupnou destrukci světa, ve kterém žijeme. Hra poukazuje na konzumerismus, zhýralost střední a vyšší třídy i na absurditu priorit dnešní doby. Eliáš Gaydečka k tomu
dodává: „Myslím si, že svět je tak moc zničený, že není možné jej zcela uzdravit. My ale přeci můžeme jeho smrt zpomalit, a tím i oddálit. Naší zbraní je uvědomění. Musíme si každý sám o sobě uvědomit, jaký je stav situace a podle toho se začít chovat.“
Svět je zmítán klimatickou změnou, přírodními katastrofami a socio-politickými neshodami, které ústí do mnoha válečných konfliktů. Společnost se radikalizuje a často inklinuje k extrémismu v mnoha podobách. Mladá generace stojí na pomezí volby, zdali chtějí mít potomky do zvrácené doby, která jim nezaručí kvalitní
život. I kvůli všudypřítomné negaci zvolilo režijně-dramaturgické duo žánr situační černé komedie. „Ve světě, ve kterém dominuje agrese a nenávist, jsme za svou zbraň zvolili humor, který těžká témata odlehčí, ale nebagatelizuje,“ říká dramaturg Lukáš Cenker. Divákům je předložena paleta osobností, které tvoří
archetypy, divákovi známé v běžném životě.