Umělá inteligence se v posledních letech stala běžnou součástí práce marketérů, kreativců, ale také studentů či manažerů. Dokáže psát texty, navrhovat strategie nebo automatizovat řadu úkolů. S jejím rychlým rozvojem však přicházejí i obavy, zda lidé nepřenechají kritické myšlení technologiím a nepřestanou si informace ověřovat sami. Jaká jsou skutečná rizika používání AI a kde končí odpovědnost technologie a začíná odpovědnost člověka?
Není problém v AI, ale v tom, jak ji používáme
Obavy, že umělá inteligence oslabí schopnost samostatně přemýšlet, se objevují stále častěji. Samotná technologie ale člověku kritické myšlení nebere. Riziko vzniká ve chvíli, kdy si uživatel přestane informace ověřovat a spoléhá se pouze na AI.
„AI sama o sobě kritické myšlení neničí, ale může velmi snadno zesílit lenost v přemýšlení. U marketérů i obchodníků vidíme tendenci přebírat první dobře znějící odpověď bez hlubšího ověření nebo kontextu. Riziko není v technologii, ale v tom, že lidé přestanou klást otázky a začnou AI používat jako autoritu místo nástroje,“ říká Jan Skovajsa, zakladatel a CEO digitální agentury myTimi.
Stejné obavy tu byly už dříve
Podobné debaty se netýkají pouze umělé inteligence. V minulosti vyvolávaly obavy také kalkulačky, internet nebo GPS. Vždy se objevovaly otázky, zda lidé kvůli novým technologiím neztratí některé schopnosti. Historie ale ukazuje, že technologie většinou lidské myšlení nenahrazují, spíše mění způsob, jakým pracujeme s informacemi.
„Každá technologie, která nám něco usnadní, vyvolá obavu, že zakrníme. Už Platón v dialogu Faidros kritizoval písmo, které podle něj oslabuje lidskou paměť,“ upozorňuje Ondřej Tyleček, spolumajitel a ředitel kreativní agentury Fairy Tailors.
AI není autorita, ale nástroj
Jedním z největších rizik je, že odpovědi chatbotů často působí velmi přesvědčivě. Uživatelé tak mohou snadno získat dojem, že dostávají ověřené informace, přestože AI pouze pracuje s pravděpodobností a dostupnými daty. Sebevědomý tón proto nemusí vždy znamenat správnou odpověď.
„Negenerují pravdu, ale nejpravděpodobnější pokračování textu – proto umí napsat i naprostý nesmysl naprosto přesvědčivě. Nemají vědomí ani úmysl lhát, jen předpovídají slova,“ vysvětluje David Strejc, AI specialista a architekt Apertia.ai.
Lidská kontrola zůstává nezbytná
Přestože jsou dnešní AI nástroje stále schopnější, odpovědnost za správnost výsledků zůstává na člověku. To platí zejména u důležitých rozhodnutí, odborných informací nebo veřejně publikovaného obsahu. AI může práci výrazně urychlit, ale nenahrazuje lidský úsudek ani zkušenosti. „Důležité je vnímat AI jako velmi schopného pomocníka, který nicméně potřebuje lidský dohled,“ říká Bohuslav Zeman, projektový manažer meteocentrum.cz a Forecasts.cloud.
Umělá inteligence pravděpodobně nezpůsobí, že lidé přestanou přemýšlet. Může ale zvýraznit rozdíl mezi těmi, kteří informace pouze přebírají, a těmi, kteří je dokážou ověřovat, analyzovat a zasadit do širšího kontextu. Právě schopnost kriticky vyhodnocovat informace bude v době AI důležitější než kdy dříve.