Sting přiveze do Brna svůj muzikál Poslední loď

V roce 1951 se v severovýchodním anglickém městě Wallsend narodil Gordon Matthew Thomas Sumner. Nejstarší ze čtyř dětí, syn kadeřnice a inženýra prožil celé dětství v bezprostřední blízkosti místních obrovských loděnic, které udávaly ráz nejen celému městu, ale silně ovlivnily i malého Gordona. Když přibližně v deseti letech viděl Královnu Matku, projíždějící městem a mávající na strhané dělníky, rozhodl se, že nepůjde ve stopách svých předků a opustí město i loděnici směrem k jinému, snad krásnějšímu životu.

Na počátku 20. století patřily loděnice ve Wallsend k těm největším a nejznámějším, z jejich doků vyplula v roce 1906 i v té době největší loď světa – Mauretania, která patřila po dvaadvacet let, kdy brázdila vlny Atlantiku, k nejoblíbenějším lodím především mezi pasažéry pro svůj luxus a pohodlí. Další slavnou lodí z této loděnice se stala Carpathia, která v roce 1912 zachránila přeživší pasažéry z Titanicu. Wallsendské loděnice pracovaly poctivě až do osmdesátých let, kdy prohlubující se hospodářská krize v Anglii vedla až k jejich zavření v roce 2007. V té době byl již výše zmiňovaný Gordon Sumner proslaven po celém světě jako Sting. Příběhy z dětství, které prožil v úzkém kontaktu s dělníky z loděnic, si ovšem nesl celý život a dokázal z nich vytvořit velmi osobní muzikál zasazený právě do tohoto prostředí. Muzikál Last Ship měl premiéru na Broadwayi v roce 2014 a získal i dvě nominace na Ceny Tony.

Pracovat na něm ovšem bývalý frontman skupiny The Police, anglický hudebník pohybující se na rozhraní všech žánrů a příležitostný herec začal pracovat mnohem dříve. Již na svém albu The Soul Cages z roku 1991 se Sting inspiroval zážitky z dětství, ve kterých popisoval život komunity lodních dělníků, kteří se musejí vypořádat se zánikem lodního průmyslu. Samotný muzikál obsahuje přes dvacet hudebních čísel, zahrnuje povětšinou písně původní, ale i dříve napsané skladby jako Island of Souls a All This Time ze Stingova alba The Soul Cages, také píseň When We Dance z desky Fields of Gold z roku 1994 a skladbu Ghost Story z alba Brand New Day z roku 1999.

Na přelomu století Stinga postihla jakási autorská krize a přišlo období, kdy se mu nedařilo skládat. V roce 2003 vydal knihu vzpomínek Broken Music, v níž se zaměřoval výhradně na své mládí. Život ve Wallsend popisuje velmi sugestivně: „Na loděnici bylo cosi prehistorického, obří kostry lodí, dělníci, ve srovnání s loďmi maličcí, zavěšení v ohromné kleci, která se rýsovala proti obloze. I jeřáby připomínaly ohromné pravěké nestvůry, kovové příšery, které se bezmyšlenkovitě pasou a nepřirozeně pomalu se pohybují po rušných dvorech mezi acetylénovými záblesky.“ Z paralýzy skladatele ho vysvobodil nápad vytvořit divadelní hru, vyjádřit se hlasy jiných. Sting o návalu kreativity, který přišel, hovoří jako o „nezadržitelném zvracení“. „Připadalo mi, jako by ty postavy byly ve mně a chtěly se probojovat ven,“ říká. „Potřeboval jsem splatit dluh své komunitě,“ pokračuje Sting, „a tahle hra pro mě byla cestou, jak toho docílit.“ Podobně jako když Carpathia zachránila přeživší na záchranných člunech, muzikál Last Ship (Poslední loď) vzdává hold ztraceným mužům průmyslového věku, vrací důstojnost těm, jejichž práce zmizela za moře. „Je to citová záležitost,“ říká Sting. „A nejen pro mě. Viděl jsem plakat dospělé chlapy.“

Vznikl tak výjimečný muzikál, který kritici označili za „svůdné dílo, které se řadí k tomu nejlepšímu, co rockoví a popoví hudebníci pro Broadway napsali. Sting v něm dokázal něco, co bylo neuvěřitelně obtížné. Zachoval si svůj styl, a přitom napsal divadelní písně, které nesou příběh.“
Na libretu se podíleli i další slavní autoři John Logan, na jehož kontě jsou například filmové scénáře Gladiátor, Skyfall či Sweeney Todd, a Brian Yorkey, který za libreto k muzikálu Next to normal získal Pullitzerovu cenu a kterého naši diváci znají jako autora Děsnýho pátku.

Hlavní hrdina Poslední lodě Gideon Fletcher má se Stingem mnohé společné. „Každý den ráno zazněla v loděnici siréna a její žalostné kvílené zvalo dělníky k řece. Stovky mužů v montérkách, čepicích a holínkách se hrnuly ulicí. Mnozí měli na zádech staré armádní tlumoky se svačinou – obloženými chleby a termoskami. Zdá se, že kromě těch, kdo pracují v dolech nebo továrně na lana, jsou všichni ostatní obyvatelé Wallsendu zaměstnáni v loděnici Swan Hunter. Když jsem je pozoroval, uvažoval jsem, jaká bude asi moje budoucnost a čím se asi budu živit. Vstoupím také do téhle ohromné armády mužů a strávím život v útrobách obřích lodí?“A zatímco Sting životu v loděnicích opravdu unikl, Gideon Fletcher se po sedmnácti letech vrací zpět do rodného města, které před lety rychle opustil. Po návratu domů ale zjišťuje, že ho zde čeká víc, než si dovedl představit, že stará láska na rozdíl od starých lodí opravdu nerezaví a že okruh lidí žijících stále v úzkém kontaktu sami se sebou, s mořem a loděmi, je odhodlaný bojovat za dědictví svých předků až do vypuštění duše.

V české premiéře se diváci mohou těšit nejen na Stingovu neuvěřitelně melodickou a emocemi nabitou hudbu, ale také na fenomenální scénu Christopha Weyerse s projekcemi Petra Hlouška a kostýmy Andrey Kučerové. Režie v českém překladu Zuzany Čtveráčkové se ujme Stanislav Moša. V hlavních rolích se divákům představí Kristian Pekar nebo Dušan Vitázek (Gideon Fletcher), Lucie Bergerová nebo Radka Coufalová (Meg Dawsonová), Zdeněk Junák nebo Ladislav Kolář (Jackie White), Zdena Herfortová nebo Jana Musilová (Peggy Whiteová), Viktória Matušovová nebo Dagmar Křížová (Ellen Dawsonová), Petr Štěpán nebo Viktor Skála (Fred Newlands), Alena Antalová nebo Erika Kubálková (Baronka Tynedale), Lukáš Janota nebo Aleš Slanina (Adrian Sanderson), Igor Ondříček nebo Stanislav Slovák (Billy Thompson) a mnozí další. Premiéra proběhne 16. února na Hudební scéně, účast předem přislíbil i samotný autor!

Please follow and like us:
error
Facebook
Facebook