SEMAFORSKÝ JONÁŠ SE VRACÍ

K 55. výročí premiéry legendárního představení Jonáš a tingl tangl vychází na vinylu, CD i digitálně mimořádná jubilejní edice původních nahrávek divadla Semafor. Remasterované vydání spojuje dvě EP desky písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra z představení Jonáš a tingl tangl (1962) a Jonáš a dr. Matrace (1969).

 Vyvěste fangle na tingl tangle / Protože Jonáš, Jonáš už je tu…“ rozeznělo se z prken divadla Semafor v roce 1962. Divadla, které tehdy bez stálé scény kočovalo takřka stejně jako o století dříve jeho šantánoví předchůdci. A sláva zašlých scén se znovu rozzářila. Zrodila se nejslavnější divadelní postava Jiřího Suchého, jejímž prostřednictvím složil poctu všem zapomenutým zpěváčkům vaudevillových divadel a kabaretů.

 Jonáš a tingl tangl divadlu Semafor přinesl nadšené kritiky, beznadějně vyprodaná představení a především naprosto zásadní moment – z dosavadního dvorního skladatele Semaforu Jiřího Šlitra se poprvé stal herec. Iniciály S+Š se tak postavily vedle zavedené značky V+W.

 Měl jsem doma mince / Byly po mamince / Mého nevlastního strýce / Z mincí na mne civí / Císař jako živý / Škoda že jich nemám více… znělo ze všech gramofonů od Aše po Košice k nemalému údivu obou autorů. Vždyť Suchý napsal text během večírku jako sázku a Šlitrovu melodii našel zahozenou v koši. 

 „Nikdy jsme nevyhlašovali žádné programy. Chtěli jsme jen být přirození a vyslovovat, co jsme cítili,“ vysvětluje Jiří Suchý, zatímco na pultech knihkupectví se prodává libreto Jonáše spolu s dalšími semaforskými hrami v nákladu téměř třiceti tisíc výtisků. Singly s písničkami mizejí z obchodů rovněž po tisících, hudební leitmotiv hry, píseň Vyvěste fangle, zní denně z rozhlasu jako znělka pořadu Gramotingltangl. Citace z Jonáše lidovějí a melodie žijí natolik svým životem, že veřejností probíhá emotivní debata, zda Klementajn vyzní lépe v doprovodu orchestru Ferdinanda Havlíka nebo Karla Vlacha.

 Televize sice zaspala a nenatočila žádný obrazový záznam představení, nicméně Miloš Forman, který zkoušku Jonáše zachytil už ve filmu Konkurs, začíná připravovat filmovou verzi. Šlitr v roce 1965 spokojeně vypráví Lubomíru Dorůžkovi: „Jedna sekvence, kterou jsme skoro na černo točili na ulicích západního Berlína ještě s Milošem Berglem, je už hotova. Další sekvence máme točit v Moskvě, v Paříži, v Londýně a v New Yorku…“ Z filmu nakonec sejde, údajně na něj ve státní pokladně nejsou peníze. To už jsou S+Š po takřka dvou stech padesáti reprízách hrou natolik unaveni, že ji stáhnou z repertoáru a lidé před divadlem podepisují petici, aby si to rozmysleli. Nakonec tedy přeci jen pod tlakem veřejnosti vymyslí kompromis a v květnu 1969 uvádějí volné pokračování: Jonáš a dr. Matrace. Kritikové novinku chválí jen opatrně a nostalgicky vzpomínají na první hru, ovšem v Semaforu je večer co večer beznadějně vyprodáno a lidé bouří smíchy. Ale někdy také zvážní, například když Jonáš začne zpívat: Náhle si nebe kleklo / Na poraženou zem / Aniž by se co řeklo / Smrt zjevila se všem. Není divu, vždyť uběhlo jen několik měsíců, kdy armáda Varšavské smlouvy vtrhla do Československa a přízrak války hrozil znovu skutečným obrysem. Aniž by se co řeklo / Pohasla slunce zář / Rozpoutalo se peklo / A bůh si zakryl tvář…

 Přichází smutná symbolika – prvním Jonášem Jiří Šlitr na jeviště Semaforu vstoupil, s druhým Jonášem z něj odchází. Tentokrát navždy. Po pouhých třiapadesáti reprízách jeden z nejoriginálnějších českých skladatelů a komiků tragicky umírá. Právě vychází gramofonová deska s písničkami ze hry. Dvě musely být uloženy do trezoru, protože Pražské jaro definitivně končí a některé texty budou v příštích dvaceti letech nepřípustné. Jiří Suchý zvažuje, zda má vůbec v divadle pokračovat, ale vždyť přece právě on už o pár let dříve konstatoval: „Nedovedu si představit, že bych mohl žít bez umění. Tím méně tvořit.“A v téže době vydává knihu s verši: Až najdu pramen Mississippi / Až najdu pramen řeky Swanee / Snad najdu taky / Pramen živý vody / Tý vody která budí unavený / A křísí mrtvý k životu.

 Semafor bude žít dál. Jiří Šlitr z něj vlastně nikdy neodjede. Stejně jako Jonáš. Někdy je zkrátka život pes. Ale někdy zas tu krásu ani nelze popsat slovy. Takže… „Vyvěste fangle na tingl tangle / Protože Jonáš, Jonáš už je tu…“

 Jubilejní album JONÁŠ A… vychází na LP desce, CD a dostupné je také již digitálně skrz iTunes, Google Play, Spotify, Deezer či domácí Supraphonline.

Please follow and like us:
Facebook
Facebook
GOOGLE
TWITTER
SHARE
LINKEDIN