Mlha se hlásí… je skutečně nebezpečná!

Pravděpodobnost usmrcení při kolizi za mlhy téměř 3x vyšší než při průměrné nehodě

Za mlhy vnímají motoristé svou rychlost jako výrazně nižší, než odpovídá skutečnosti

Rozsvícené mlhovky musí pomáhat, ne oslňovat druhé

Na své bezpečí by měli pamatovat i chodci a cyklisté

Podzim se vehementně hlásí o slovo. A s ním přicházejí první mlhy. Zpočátku se vyskytují tu a tam, zrána či kvečeru. Po odchodu babího léta už to bude na většině území, nezřídka po většinu dne. Nejen řidičům nezbyde než vzít možnost jejího výskytu na vědomí.

Jízda za mlhy je skutečně nebezpečná. Nejen že výrazně klesá viditelnost, ale navíc mlha zkresluje vnímání rychlosti, kterou motoristé vnímají jako výrazně nižší, než tomu ve skutečnosti je. Řidiči totiž mohou jen stěží porovnávat rychlost jedoucího vozidla s okolními předměty, které vidí nezřetelně a ke všemu jen v nejasných obrysech. Nezřídka se stává, že v prvním okamžiku považují stojící vozidla za jedoucí. Vzdálenost od okolních předmětů vyhodnocují jako větší, než odpovídá realitě. Už to samo o sobě je nebezpečné. Navíc na vozovce mlha kondenzuje, brzdná dráha se proto citelně prodlužuje. Šofér, který včas nesníží rychlost jízdy, nestačí před neočekávanou překážkou zastavit a naráží do ní plnou rychlostí.

Nelze se divit, že nehody za mlhy mívají horší následky. To potvrzují i statistiky dopravních nehod. V roce 2015 vyšetřovala Policie ČR celkem 803 nehod, ke kterým došlo za mlhy. Zemřelo při nich 16 osob, dalších 32 bylo zraněno těžce a 284 lehce. V Praze nezemřel nikdo, na Ústecku, v Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina zemřelo po 2 osobách, ve zbývajících regionech pak po jednou účastníkovi silničního provozu. V každém případě ze statistik vyplývá, že pravděpodobnost usmrcení při nehodě za mlhy je 2,8x vyšší než u průměrné dopravní nehody.

Na cestu je dobré vydávat se s potřebnou časovou rezervou. Narazíme-li na mlhu za dne, světla pro denní svícení rozhodně nepostačí. Automobil musí být pro ostatní řádně viditelný ze všech stran, je proto třeba svítit potkávacími světly a pamatovat na povinnost rozsvítit zadní mlhové světlo. Je-li vozidlo vybaveno předními mlhovkami, určitě stojí za to je použít. „Mlhu pravidla silničního provozu nedefinují. Určitě by měla být mlhová světla rozsvícena při dohlednosti pod 50 metrů, v takovém případě by rychlost jízdy neměla překročit 50 kilometrů za hodinu. Na dálnicích a při jízdě mimo obec pak neváhejme svítit i při dohlednosti větší,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Dobré je pamatovat na zákeřnost místních mlh. Bohužel doposud řada řidičů vjíždí z úseku s dobrou viditelností do mlhavého oblaku bez snížení rychlosti a bez řádného osvětlení svého vozidla. Spoléhají na to, že silnici dobře znají, a že je tedy nemůže nic překvapit. Ovšem stačí, aby byla na silnici neočekávaná překážka, a může být zaděláno na vážnou nehodu. „Na druhou stranu po vynoření se z mlhy do dlouhého úseku s dobrou viditelností je nutno mlhová světla vypnout. Zvláště za tmy jsou pro vzadu jedoucí řidiče nepříjemně oslňující. S rozvahou je třeba používat mlhovky i při loudavé jízdě v koloně,“ říká Roman Budský.

Ovšem na svou viditelnost za mlhy musí pamatovat i nemotorizovaní účastníci silničního provozu. Platí zásada, že za mlhy musí každý, kdo se po silnici pohybuje, nejen vidět, ale také být viděn. „Chodci musí důsledně používat reflexní doplňky. Cyklisté musí být osvětleni vpředu i vzadu, určitě nezaškodí, pokud svou viditelnost zvýší používáním reflexních vest. A v každém případě by se měli snažit chodci i bicyklisté pohybovat mimo jízdní dráhu vozidel. Tedy na samém okraji vozovky, kde je to možné, na krajnici,“ apeluje Budský.

Please follow and like us:
Facebook
Facebook
GOOGLE
TWITTER
SHARE
LINKEDIN